Když ve 30. letech zahájila Harvardská univerzita studii o lidské štěstí, pozvali ke spolupráci tehdejší devatenáctileté teenagery nejen z uzniverzity, ale taky z nejchudších čtvrtí Bostonu. Více než 75 let je „zkoumali“, dělali s nimi rozhovory, prováděli lékařské testy a každé dva roky odborníci „kontrolovali“ zkoumané subjekty, aby zjistili, jak se jim daří. A to, co po letech zjistili o štěstí, je vskutku překvapující (detaily studie můžete najít zde).

Robert Waldinger je čtvrtý ředitel pokračující studie a došel k těmto závěrům: „Zatímco mnoho mladých lidí má tendenci si myslet, že sláva, štěstí a tvrdá práce jim přinesou štěstí, pro naši pohodu jsou důležitější naše sociální vazby.“ Jaké tři lekce bychom si měli vzít k srdci?

Čtěte také

Nesoustřeďte se jen na orgasmus

Čtěte také

Nemáte sex a ani po něm moc netoužíte? Zpomalte při milování a neřešte orgasmus

Osamělost zabíjí

Podle toho, co výzkumníci zjistili během téměř osmdesátiletého zkoumání, jsou pro naše zdraví a pohodu nejdůležitější sociální vazby. Izolace je toxická a osamělost může zabíjet. Osamělí lidé mají horší fyzickou kondici a mozkové funkce se dříve zhoršují, dokonce už v polovině života.

Kvalita vztahů

Profesor Waldinger říká, že mít kvalitnější úzká spojení s jinými lidmi je pro naši pohodu důležitější než počet svazků. „Můžete být osamělý v davu nebo v manželství,“ říká Waldinger. „Není to o počtu vašich přátel, záleží na kvalitě těch, co máte.“ Dokonce i u hašteřivých párů se ukázalo, že schopnost vzájemně řešit problémy významně přispěla k jejich pocitu stability a pohody.

Čtěte také

Nebojte se nového, třeba jste se v některých lidech pletla

Čtěte také

Jak si po padesátce najít nejlepší kamarádku? Zkuste ty, co vám lezly na nervy

Sociální vazby a zdraví

Když vědci v osmdesátých letech studovali své „subjekty“ a vrátili se zpátky do padesátých let, aby hledali předvídatelné faktory pro jejich štěstí, zjistili, že pro zdraví těla není důležitá jen hladina cholesterolu, ale taky vztahy. Ti lidé, kteří měli stabilní a silné vztahy, byli také v lepší náladě – a to i tehdy, když cítili fyzickou bolest nebo byli nemocní. Dobré vztahy mají tedy vliv nejen na tělo, ale i na mozek. Výsledkem je nejen vyšší sebevědomí, ale taky lepší schopnost zvládat životní výzvy. Spousta lidí, kteří se velké studie o štěstí účastnili, byla ambiciózních a splnila si spoustu cílů, zároveň ale tito lidé dokázali efektivně směřovat svou energii i mimo pracovní svět.

Čtěte také

A žili šťastně... stejně jako jejich rodiče

Čtěte také

Jak vztah našich rodičů ovlivnil ty naše? Co vás odradilo a co jste se naučili?

Zdroj: https://news.harvard.edu