Jarce bylo divné, že se muž vyhýbá debatám o opravě bytu, které tu a tam začala, ale říkala si, že se mu do toho prostě nechce a že tenhle nápad proberou jindy. Bylo jí také divné, když navrhl, že prodají zahradu po rodičích, protože věděla, že ji má rád, ale souhlasila s tím, ona sama zahradničení nijak nepropadla. Ale nedala si dvě a dvě dohromady do doby, kdy ve schránce přistály hned dva dopisy do exekutorů. 

Čtěte také

Víkendová chalupa nebo klid v bytě?

Čtěte také

Muž chce koupit chatu, já nechci mít dvě domácnosti

A to tedy chtěla vědět, co v nich je. Její muž tvrdil, že jde o omyl, pak že je to nějaká maličkost, pár tisíc za pozdě zaplacené pojistné. Ale když Jarce konečně došlo, jak se vyhýbá hovorům o penězích, jak omezil jízdy autem, protože benzín je drahý, jak už ani výjimečně nezajdou na jídlo do restaurace, už se nedokázala ovládnout a prohledala mu šuplíky. 

Půjčovat si peníze je přece ostuda

To, co našla, jí vyrazilo dech. Sečteno, shrnuto, její muž měl několik set tisíc dluhů, které stoupaly. Neplatil pojištění za sebe ani svého zaměstnance ve sklenářství, které provozoval, neplatil faktury, neplatil povinné ručení na auto. Ten večer na svého muže uhodila. Nejdříve vybouchl, že se mu Jarka hrabala ve věcech, pak uznal, že od něj nebylo fér, když před ní zatloukal dluhy a půjčoval si bez jejího vědomí peníze, aby část z nich splatil. Teď už ale neměl kde brát, a tak se mu vlastně ulevilo, když vše prasklo – doufal, že budou řešení hledat společně. 

Čtěte také

Přitahují vás slevy? závislost na nakupování není úplně výjimečná!

Čtěte také

Jarmila (54): Jsem závislá na slevách, řeším tím své smutky

Jarka je však zoufalá. Byla vychovávána tak, že půjčovat si peníze a mít dluhy je selhání, i když je člověk splácí, natož takto. Vyčítá si, že na průšvih nepřišla dřív, že jí nedošlo, jak se chování jejího muže mění, dlouho jeho rozmrzelost a nervozitu přičítala věku. Někteří muži přece morousovatí. 

Stydí se to říct kamarádkám, nechce tím obtěžovat velké děti, které už mají vlastní rodiny. Vlastně jediný, komu se s tím svěřila, je kamarádka, která žije tak daleko, že nehrozí, že by se to takzvaně vykecalo v blízkém okolí. Ta se snaží Jarku uklidnit tím, že dlužníci určitě budou naklonění splátkám a že jim třeba pomohou děti, kterým se daří finančně dobře. 

Čtěte také

Domácí násilí? Poraďte se s odborníky

Čtěte také

Dceru bije manžel! Psycholog radí, co udělat a kde hledat pomoc

A rozmlouvá jí, aby se rozváděla, což přesně žena chce udělat – je na muže strašně naštvaná, a navíc se bojí, že před ní skrývá ještě další problémy, případně že něco podobného klidně udělá znovu. Vypadá to totiž, že na začátku všeho byla pochybná investice, o které muž Jarce neřekl a do které vrazil společně ušetřené peníze. V dluzích zmizely i peníze za rodinnou zahradu, takže teď nemají vlastně nic. Jak se mám v téhle situaci těšit na společnou klidnou penzi, ptá se Jarka. 

Čtěte také

Nemusíte všechno zvládnout sama, vyhledejte pomoc

Čtěte také

Nikola (42 let): Nemůžu se vzpamatovat ze smrti manžela, a to je už sedm let

Pohled terapeuta, odpovídá Mgr. Šárka Šatrová – psychoterapeutka a certifikovaný kouč

Na tento dotaz by se dalo pohlížet ze dvou stran. Je zde určitě prostor pro radu dobrého advokáta, který by měl s oběma celou situaci zmapovat, a manžel by měl takzvaně vyložit karty na stůl. Snad mu už došlo, do jak složité situace rodinu dostal. Bude se zde zacházet jistě i s termíny jako oddlužení, osobní bankrot a bude se především hledat řešení, jak zachránit, co se dá. 

Potom je zde ale ještě druhý pohled. Jde tu totiž také o víc než jen o peníze. Jde o důvěru, partnerství, poctivost a pravdu. To jsou důležité pilíře manželství. Chápu, že to, co tato žena nyní prožívá, je naprosto opačného charakteru; cítí se obelhaná, zrazená, zklamaná. Má právo mít vztek, zlobit se. Vyjadřuje i to, že cítí ke svému muži velkou nedůvěru, dokonce tak velkou, že by se neváhala rozvést. Uvádí, že jejich děti jsou již dospělé. Měli by je s manželem se situací seznámit. Nemusí je hned žádat o finanční pomoc, ale bude dobré zjistit, jaký postoj k tomu jejich děti zaujmou, a bylo by poctivé, aby k nim byli upřímní. 

Jestliže se pisatelka rozhodne, že bude se svým mužem v této situaci bojovat po jeho boku, musí mu nejdřív vysvětlit, že toho bude schopná jen za předpokladu, že bude maximálně upřímný a nebude již nic zastírat. Bude důležité si uvědomit, že další společný život může být poznamenán jak velikou nedůvěrou a strachem, tak ale celá situace může být důležitým momentem k upevnění vztahu za předpokladu, že situaci společně ustojí. Nebude to rozhodně jednoduché. V úvahách a rozhodnutích pisatelky budou hrát úlohu jak podněty právní, tak i ty psychologické. 

Aby celou situací po psychické stránce prošla s co nejmenší újmou, doporučila bych vyhledat terapeuta, který by jí byl v těchto těžkých chvílích oporou. V prostředí bezpečném a důvěrném se může bez obav se vším svěřit a společně s ní by pak terapeut hledal cestu z dilemat, jakými je právě například otázka rozvést se, či zůstat. 

Kontakt: www.satrova.cz