Katka má dvě dospělé děti, od staršího syna dokonce dvě super vnoučata, velkou rodinu, spoustu kamarádů… A taky práce, protože se ve svých pětapadesáti rozhodla pro radikální řez, vzala si za pět minut dvanáct hypotéku a odstěhovala se z Prahy na venkov do domu. Je na všechny splátky sama, provoz baráku taky něco stojí, ale ona věří, že to dá. Musí. Ovšem situace s energiemi a plošným zdražováním nenahrává nikomu, natož osamělým seniorkám. I proto možná přemýšlí o tom, že nechce být na stará kolena sama.
Žádná seniorka
„Já se tedy rozhodně jako seniorka necítím, ale okolí mě k těmto úvahám tlačí,“ směje se Katka. „Ne moji blízcí a kamarádi, ale společnost. Jako kdybychom po padesátce patřili do starého železa. Přitom mě baví spousta věcí a pořád si myslím, že možná ještě potkám někoho, kdo se mnou bude držet krok. A třeba spolu nakonec zestárneme!“ Jenže tohle je právě kámen úrazu. Katčiny priority jsou už trochu mimo realitu. „Jasně že chci vysokého sportovce! A mladšího…“ směje se Katka. „Ale upřímně, neznám moc chlapů v mém věku, kde by mohla přeskočit jiskra,“ říká s nadsázkou. „Když už někoho takového poznám, většinou jde o ženáče nebo celoživotního floutka, který neumí stárnout a snaží se nahánět stále mladší a mladší ročníky. Toho samozřejmě nezajímám já a upřímně, tohle bych už nezvládla. Pro mě je hlavně důležité, aby můj chlap nebyl úzkoprsý, měl smysl po humor, byl společenský, aktivní ve všech směrech a fungovala mezi námi chemie. Jenže kde ho potkat?“
Domluvené rande. A co dál?
Katka šla v životě dvakrát na rande domluvené kamarádkou. Jednou, před lety, z toho byl sedmiletý vztah, ze kterého si donedávna lízala rány, podruhé z toho byly dvě večeře a pokus o sex, kdy Katka od začátku věděla, že to nebude ono. Pak si dala dlouhou pauzu a zhruba před čtvrt rokem udělala pokus číslo tři. „Moje dobrá kamarádka mě seznámila se svým spolužákem, bývalým sportovcem, fajn chlapem. Nějak extra mi to nebušilo, ale řekla jsem si, že je asi chyba ve mně a že tomu zkusím dát čas. Martin je takový ten ‚správňák‘, přijede na čas, pomůže, když je třeba… Nastavil takovou tu rutinu – když se nevidíme, každý večer zavolá. Co by za to jiná dala, že?“
Ptáte se, kde je kámen úrazu?
„Mě tenhle stereotyp ubíjí. Já miluji společnost, jeho nebaví, nejraději je se mnou doma. Dvakrát jsem naplánovala prodloužený víkend s přáteli, přijel na jeden večer a druhý den musel nutně do práce. Vím, má toho hodně nasmlouvaného, ale za čtvrt roku se v tomto směru nic nezměnilo. Sám nepřišel s jediným nápadem na výlet, na wellness, na koncert, nic. Nepozval mě k sobě domů, kde žije s dospělým synem, nepředstavil mi nikoho ze svých známých. Co jsem tak pochopila, vlastně žádné kamarády nemá, vše se točí jen kolem práce. Jsem to já, kdo se snažil organizovat naši společnou zábavu. Ale přestalo mě to bavit a už to zase jedu sólo. A beru to jako zkušenost – když to není na první dobrou wow, nebude to fungovat. Já se asi se svojí povahou cíleně zamilovat neumím. A bez lásky, pragmaticky, mi to nepůjde ani v sedmdesáti. Co mám dělat, abych nezůstala sama?“
Pohled odborníka: Mgr. Adéla Kozárová, Online psychologická poradna Mojra.cz
Co se dilematu vztahu versus samoty týče, neexistuje žádná správná nebo špatná odpověď. Každý máme jinak nastavené, zda chceme životem procházet po boku s někým, nebo raději sami. Z popisu Katky to vypadá, že život bez partnera je pro ni více vyhovující. Čím více máme jasnou představu o tom, co od životního partnera očekáváme a jak si ho představujeme, tím je pochopitelně obtížnější najít někoho, kdo bude spadat do našich kritérií.
Domluvené rande má samozřejmě řadu úskalí. V první řadě je tu oboustranné očekávání něčeho, někdy i nepřirozená nervozita a napětí. Často se stane, že vztah není úspěšný už jen proto, že máme předem nastavena nereálná očekávání od protějšku, se kterým máme setkání domluvené. Naopak se často stává, že životního partnera potkáme ve chvíli, kdy to vůbec nečekáme a o vztah aktivně neusilujeme.
Katce bych doporučila netlačit na pilu a nepodléhat tlaku okolí. Pokud jí single život vyhovuje, není nic špatného u něj zůstat. Možná se časem objeví partner, který Katku osloví svými vlastnostmi a kvalitami, když to Katka bude čekat nejméně.
Co se finanční zátěže týče, je dobré zvážit, zda motivace najít si partnera vychází pouze z potřeby finanční úlevy nebo jsou ve hře další motivy. Pokud má Katka obavy, že náklady na dům sama nezvládne a bylo by pro ni lepší se o náklady s někým podělit, jsou tu i jiné možnosti než si najít vztah pouze z potřeby finanční úlevy. Katka může popřemýšlet o možnosti najít si spolubydlící, kteří by se s Katkou podělili o náklady na dům, pokud se ho Katka nechce vzdát. Další možností je pochopitelně i varianta přestěhovat se do levnějšího bydlení, které Katka bude schopna finančně zvládnout sama.
Kontakt: www.mojra.cz