Jednoduše řečeno – zmoudřela jste a zjistila, co generace zahrádkářek a zahrádkářů věděly před vámi. Zasadit mrkev, zplodit pivoňku a postavit rajčatům skleník je jako meditace a lázeňský pobyt v jednom. 

„Máme stále více důkazů, že pobyt mezi rostlinami a zvlášť zahradnické práce mají příznivý vliv na duševní i fyzické zdraví, takže by mohly ulevit našemu zdravotnickému systému,“ píše ve svém článku bývalý prezident britské Královské lékařské koleje Richard Thompson. Pro server Klinická medicína shrnul vědecké studie, které potvrzují starou selskou moudrost – lékař léčí, příroda uzdravuje.

„Celá jedna skupina holistických terapií, které se snaží uzdravovat člověka jako celek a ne po jednotlivých orgánech, se opírá o takzvanou zelenou léčbu a její účinek se povedlo prokázat i vědeckými prostředky,“ potvrzuje profesor Thompson. 

Čtěte také

Stárnucí sportovci mají tendenci ingnorovat bolest

Čtěte také

Máte doma sportovce? Po padesátce se připravte na hekání, lupání a bolavá kolena

Zelená léčba

Jedna ze zmíněných studií třeba zkoumala, co pomáhá pacientům na pooperačním oddělení rychleji se uzdravovat, a její vedoucí, environmentální psycholog Roger Ulrich, zveřejnil překvapivý fakt, že už samotný výhled do zahrady snížil u rekonvalescentů potřebu léků proti bolesti, kleslo riziko pooperačních komplikací a zkrátila se doba hospitalizace.

To ovšem není žádná novinka. Už legendární ošetřovatelka Florence Nightingale propagovala a zaváděla přímo v nemocnicích terapeutické zahrádky. Pacienti a personál na nich nejen pracovali, ale pak se jimi i kochali. Ze stejného důvodu skvěle fungují záhony i ve věznicích.

Čtěte také

Čtěte také

Bolavá záda, ztuhlá šíje? Naučte se sama namasírovat!

Zdroje dobré nálady

Považovat zahradničení v dětství za smrtící nudu je přirozené, protože v té době máme spoustu jiných zdrojů energie a dobré nálady. Jak ale zdroje obojího slábnou a životní realita vás mírně válcuje, je obrat k záhonu logický a chvályhodný.

Důvodů je mnoho: čerstvý vzduch, sluneční světlo, fyzický pohyb, společenský kontakt s jinými vyklidněnými zahrádkáři, zpomalení a soulad s přírodními procesy, konzumace vlastních plodů, nadto velmi zdravých. A benefitů je ještě víc: zpomalí se nástup demence, zklidní pocity úzkosti, zlepší krevní oběh, fyzička i vzhled. Je to tak – práce v předklonu prokrvuje obličej a dekolt, hrabání tvaruje paže, sekání trávy likviduje tukové zásoby na břiše a bylinky z vlastního záhonu mohou třeba vylepšit vaše vlasy.

A konečně – po všech absurdních činnostech, které moderní člověk vykonává, po mačkání tlačítek, komprimování souborů nebo zaheslovávání a odheslovávání kdečeho od bankovního účtu po vstup na firemní záchod, neexistuje nic emocionálně víc uspokojivého, než když vám vyroste něco, co jste zasadila. Jde to pomalu, ne vždycky to vyjde, i trochu adrenalinu to vydá (při boji se slimáky), ale první okurčička nebo modřenec dodá tolik endorfinu, na kolik se nezmůže ani projetí centra Prahy na zelenou vlnu. Takže se za své touhy nestyďte, vyhrabejte pohodlné tepláky, slamák a zaujměte pozici zahrádkářky. A pohrdavých pohledů vlastních dětí na váš zadek si nevšímejte. Však ony taky jednou prozřou.

Čtěte také

Čtěte také

Jestli na vás už zase padá únava, nadopujte se železem