„Tohle už se mi víckrát nestane,“ přísaháte kamarádce u druhé dvojky, když rozebíráte rozpad vašeho (zatím) posledního vztahu. A myslíte to vážně. Přísaháte si, že tuhle chybu už nikdy neuděláte. Jenže starého psa… Znáte to. Naštěstí ale existuje způsob, jak se poučit a jít dál chytřejší.

Čtěte také

A žili šťastně... stejně jako jejich rodiče

Čtěte také

Jak vztah našich rodičů ovlivnil ty naše? Co vás odradilo a co jste se naučili?

Německý psycholog Eric Hegmann říká: „Dobrá zpráva je, že člověk je bytost učenlivá. Špatná zpráva je, že ne každou chybou rosteme, některé nás dokonce házejí o kus zpátky. Každý z nás má totiž zabudovaný jakýsi manuál, který nám říká, abychom se v budoucnu vyhýbali dříve bolestným zkušenostem. Už jako děti jsme si málokdy podruhé sáhli na rozpálená kamna. Bolest se ukládá a v budoucnu se před ní chráníme. A po nějaké době je z kamen kamarád, který hřeje a vaří. Podobný program nám funguje na pocity štěstí a potěšení. Mozek si je uloží do centra odměn a občas nám připomene, že po nich touží. Zažijeme-li uspokojující sex, mozek chce zas a znova. Špatný sex se naopak uloží jako varování, že tohle už nechceme opakovat.

Bolestné zkušenosti

V lásce patří mezi bolestné zkušenosti odmítnutí, samota, hádky. Díky nim si vyvineme ochranné strategie. Když pracuji ve své praxi s páry, často zjistíme, že ochranné strategie jednotlivce založené na předchozích špatných zkušenostech sabotují nové vztahy. V terapii se pak snažíme přepsat je novými strategiemi tak, aby se oba partneři stali experty na „práci“ s láskou. Tak jako jsme se naučili pracovat s horkými kamny.

Partneři se dokáží změnit, pokud chtějí. A chtějí tehdy, když se jim změna osvědčí. Třeba když zjistí, že lepší komunikace jim přinese uspokojivější život ve vztahu. Že přátelský a klidný přístup k hádkám jim dovolí je lépe řešit a nehnat do extrémů.

Čtěte také

Už když jste se viděly poprvé, bylo jasno

Čtěte také

Duševní dvojčata: Co je to spřízněná duše, jak ji poznáte a proč ji potřebujete

Když se tohle naučíme v jednom vztahu, neseme si to do toho dalšího. Jenže do nového vztahu vstupujeme, pokud ten předchozí selhal. Takže musíme rozlišit, co byla chyba a co jsme dělali dobře. Chybám se pak vyhnout a to, co jsme se naučili dobře, si nechat a rozvíjet.“

Pro své klienty sestavil doktor Hegman čtyři zásady pro vstup do nového vztahu:

  1. S každým novým partnerem přichází nová vztahová dynamika. A dynamika se tvoří souhrou mezi dvěma lidmi. Váš nový partner nebude stejný jako ten starý, takže ani spolu nebudete fungovat stejně. Musíte si všechno vyzkoušet a otestovat nové strategie.
  2. To, co vám v jedno vztahu fungovalo, může v tom dalším způsobovat problémy. Byli jste zvyklí si hned po příchodu domů povídat o práci a co se vám za celý den stalo? Třeba je váš nový partner ale typ, který nejdřív potřebuje odpočinek, aby dobil baterky. Musíte se naučit dát mu prostor a nebrat si to osobně.
  3. Co nefungovalo v jednom vztahu, nebude fungovat ani v tom dalším. Pokud jste ve vztazích nároční a potřebujete hodně pozornosti, možná už jste zjistili, že tlačit na toho druhé a vyžadovat projevy citu nefunguje. Je-li váš nový partner nekonfliktní, bude před vámi couvat. Pokud je stejný jako vy, budete se hádat. Musíte si nastavit úplně nové zásady komunikace.
  4. Vyhýbat se problémům ze starého vztahu je krátkozraké řešení. Řekněme, že bývalý partner zneužil vaši důvěru. Není řešením se v novém vztahu držet zpět a nedůvěřovat, abyste se vyhnuli potenciální bolesti. Přišli byste tak o krásný pocit blízkosti.

Čtěte také

Jaké jsou vaše představy o životě?

Čtěte také

Kudy dál? Otázky, které si máte položit, když se ocitnete na životní křižovatce