„I když každý rok výzkumy dokazují, že většina lidí nedotáhne plnění novoročních předsevzetí dál než do února, jako psycholožka a specialistka na emoční traumata vím, že největší problémy s tím mají lidé, kteří se s nějakým takovým traumatem potkali ve své původní rodině,“ píše doktorka Jonice Webbová ve svém blogu na serveru Psychology Today.

Dětské emoční trauma vzniká, když rodiče dostatečně nereagují na emoce dítěte. Je to téměř neviditelná výchovná chyba, ale zanechává hluboké stopy. Tím, že se pocitům dětí nevěnuje dostatečná pozornost, vzniká v rodině nevyřčené pravidlo, že na nich nezáleží. A děti si do dospělosti odnášejí poznání, že jejich emoce nejsou důležité. Tím pádem jim ani ony samy nevěnují dostatečnou váhu a pozornost. Což je průšvih, protože podle doktorky Webbové jsou emoce nejhlubším a nejosobnějším vyjádřením našeho já.

Jak stará traumata ztěžují dodržování předsevzetí?

Neumíte být důslední. Děti se učí sebekázni od svých rodičů a mnoho matek a otců, kteří svoje potomky emočně zanedbali, je zároveň nenaučili, jak se přimět dělat něco, do čeho se nám nechce. Nebo jak přestat dělat něco, co nám škodí. Což jsou dva základní kameny sebekázně.

Podceňujete svoje potřeby. Předsevzetí začít cvičit nebo zdravěji jíst vyžadují, aby vám záleželo na vašem zdraví a abyste věnovali pozornost svým potřebám. Pokud jste vyrostli v prostředí, kde se ignorovaly, neumíte je teď brát dostatečně vážně. Tím pádem nemáte motivaci.

V hloubi duše pochybujete o své vlastní ceně. Trpíte pocitem, že na vás nezáleží tolik jako na ostatních, a to podkopává vaše snahy o vylepšení vašeho života.

„Pokud vám tyhle body přijdou povědomé, i tak můžete letos ve svých předsevzetích uspět,“ píše Jonice Webbová. „Existuje způsob, jak si je stanovit tak, aby přinesly rychlé a pozitivní výsledky. Tím se posílí vaše motivace a každým rokem budete úspěšnější.“

Jaká je šance na naplnění předsevzetí?

Studie doktora Oscarssona z roku 2020 zjistila, že předsevzetí, která posilují pozitivní chování (baví mě procházky, budu chodit každý den), jsou úspěšnější než ta, která oslabují negativní chování (miluju čokoládu, ale musím ji přestat jíst). A přinesla tři univerzální cíle, které jdou správnou cestou, a navíc pomáhají uzdravit důsledky dětských traumat.

  1. Budu aktivně hledat radost, každý den. Místo velkých slov a plánů půjdu od jedné maličkosti, která mě těší, ke druhé. Budu volat kamarádkám, dívat se na filmy, co mám ráda, hodně číst, jezdit na výlety nebo se jen tak válet.
  2. Budu víc mluvit o svých pocitech. Místo věty, že jsem unavená nebo ve stresu, budu konkrétně říkat: Ta porada v práci mě zmátla a mám strach, že ten nový program nepochopím. Nebo: Mám vztek, protože jsem stála v hrozně pomalé frontě v supermarketu a celou dobu mě trápilo, že bych mohla být doma s dětmi.
  3. Třikrát denně se přiměju udělat něco, do čeho se mi nechce. Naučím se tak sebekázni a nebudu se bát větších odříkání. Takže třeba vstanu ještě před budíkem, k snídani si dám zdravé cereálie a večer zavolám své ufňukané kamarádce, abych ji potěšila na nemocenské s vyvrknutým kotníkem.

„Ať už na vás rok 2022 přichystá, co chce, pomocí tohoto postupu dokážete přeprogramovat svůj mozek a naučit se dělat pro sebe to, co vám prospívá,“ říká psycholožka. „A nakonec zjistíte, že máte za sebou naplněných a pozitivních dvanáct měsíců a nesete si s sebou mnohem menší batoh traumat.“

Zdroj: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33296385/, https://www.psychologytoday.com/intl/blog/childhood-emotional-neglect/202112/3-new-year-s-resolutions-help-heal-emotional-neglect