25 zajímavostí o Vánocích: Kdo nosí dárky v Itálii a kdo nesměl péct vánočku

Klára Kubíčková | 15. 12. 2022

Věděli jste, že ve Středomoří nezdobili stromečky, ale lodě? Že Dědu Mráze vymyslel Stalin? A Marie Terezie zakázala v kostelech betlémy, protože chudý lid koukal na tu nádheru a neposlouchal mravoučné kázání? Připravili jsme pro vás vánoční směs informací, které je dobré o svátcích vědět, i těch, které nás prostě jen baví nebo překvapují.

1

Zatímco my jsme zvyklí slavit Vánoce 24. prosince na Štědrý večer, hlavní vánoční svátek podle katolického kalendáře připadá až na Boží hod vánoční 25. prosince – poprvé se slavil v Římě ve 4. století. I proto si v některých zemích děti rozbalují dárky právě ten den ráno. Pravoslavné Vánoce pak připadají až na 6. nebo 7. leden, protože juliánský kalendář je oproti tomu našemu gregoriánskému posunutý.

2

Slovo Vánoce pochází z německého Weihnachten, což je složenina ze „světit“ a „noc“. Slovo weihnachten se však může vázat i k vínu, o svátcích kolem slunovratu se zkrátka vždycky hojně pilo. My ve Vlastě to spojíme a budeme klidně světit noc vínem, nebo si aspoň cucneme toho rumu, co ho máme přece koupený na cukroví.

3

Jak se přišlo na to, že se Ježíš narodil zrovna v noci na 25. prosinec?

Vysvětlení je dvojí: první prozaické stojí na potřebě sladit pohanské slavení slunovratu s křesťanskou oslavou Ježíšova narození. To druhé říká, že Ježíš byl počat 25. března, kdy se slaví Zvěstování Panně Marii. Devět měsíců od tohoto data tedy připadá právě na den Božího hodu vánočního.

Japonský bramborový salát nebo finský? Tradice bramborového salátu vás překvapí
Cestování

Japonský bramborový salát nebo finský? Tradice bramborového salátu vás překvapí

4

Původně křesťanský svátek slavený v kostelech se v 17. století postupně přesunul do rodin, až o sto let později bylo povoleno hospodyňkám péct vánočku z bílého těsta, což předtím směli jen pekaři. Tak díky, že můžem.

5

Vánoční jesličky se běžně stavěly v kostelích, za dob panování Marie Terezie byl ale vydaný zákaz, povoleny byly jen betlémy v domácnostech – to proto, že v kostelích odváděl pohled na betlém pozornost mládeže od kázání. Oficiálně byl tenhle zákaz zrušen až v roce 1825.

6

V roce 1843 vydal Charles Dickens povídku Vánoční koleda (A Christmas Carol) a její okamžitá popularita sehrála velkou roli v moderní proměně Vánoc ve svátky rodiny, dobré vůle a soucitu. Od té chvíle jsou Vánoce svátkem klidu, míru a humanity.

7

Ve Francii nosí dárky Père Noël, tedy Otec Vánoc, přezdívaný Tatíček Noël. V Holandsku Sinterklaas, v Bulharsku Děda Koleda, ve Švédsku Jultomten, tedy Vánoční skřítek, který dorazí na koze buďto sám s pytlem dárků, nebo mu pomáhají další domácí skřítci.

V Polynésii naděluje Velký krab, v Sýrii velbloud patřící Třem králům, v Chorvatsku děda Božičnjak.

8

Americký Santa Claus chodí do domu komínem a dárky naděluje v noci z 24. na 25. prosince, takže si je děti rozbalují až ráno na Boží hod vánoční. Jezdí na saních tažených dvěma soby a nadílku nechává v ponožce pověšené na krbové římse. Sobů bylo původně devět.

Zatímco Santa Claus je zkomoleninou jména svatého Mikuláše a k tradici patří už staletí, spřežení sobů je mladší – poprvé se objevilo ve spojení se Santa Clausem v roce 1823 v básni Henryho Beekman Livingstona. Sobů bylo v té době osm, až v roce 1939 k nim přibyl devátý sob s červeným nosem, kterého ostatní sobi šikanovali – a Santa ho zachránil tím, že ho povýšil na šéfa spřežení. Vyobcovaný sob Rudolph dovedl sáně bezpečně v mlze k dětem a získal si tak úctu a vážnost mezi ostatními, vždyť jen díky němu spřežení nezabloudilo a dárky se k dětem dostaly včas.

9

Děda Mráz nosí dárky v Rusku. Pochází ze slovanského mytologického kruhu a jeho bratrem je Vichr. Je zobrazovaný jako stařec s berlou a veze ho obvykle trojspřeží běloušů. To, že nosí dárky, je ale novinka, kterou zavedl ve třicátých letech Stalin ve snaze dopřát Rusům obdobu Santa Clause. Možná i proto vzbudila snaha trvat na Dědovi Mrázovi u nás tolik odporu. Santa je prostě menší zlo.

Martina (56): Na další Vánoce vám kašlu! Jsem na všechno sama, nikdo mi nepomáhá
Příběhy

Martina (56): Na další Vánoce vám kašlu! Jsem na všechno sama, nikdo mi nepomáhá

10

V Itálii nosí dárky hodná ošklivá čarodějnice Befana.

Dětem je naděluje do punčoch a specializuje se na sladkosti a ovoce nebo uhlí, podle toho, kdo zlobil a kdo sekal celý rok dobrotu, podobně jako náš Mikuláš. Přichází až 6. ledna na svátek Tří králů. Její loutky zdobí italské domy, stejně jako severští skřítci zdobí obydlí lidí ve Švédsku. Befanu uctíte vínem a šunkou. Ale vidět ji nechtějte! Kdo se ji snaží spatřit, toho praští koštětem. My ve Vlastě si myslíme, že je to ale jen finta prolhaných rodičů, kteří chtějí udržet děti v postelích, než jim nacpou punčochy překvapením.

11

První české koledy pocházejí ze 13. století a zpívali je koledníci, kteří chodili dům od domu žádat o almužnu. Nebylo to „žebrání“, ale příležitost pro bohaté vysloužit si dobrým skutkem boží náklonnost.

12

První veřejný vánoční strom ozdobili v Brémách v roce 1570. Zdobené jehličnany v domácnostech se začaly objevovat v 17. století.

13

U nás je tradice vánočního stromečku na náměstích spojená s příběhem nalezení malé Lidušky, děvčátka, které zanechala v lese za Brnem chudá matka, protože je nedokázala uživit. Promrzlé je našel spisovatel Rudolf Těsnohlídek, děvčátko zachránil, ale osud chudých dětí mu pořád ležel v hlavě. V roce 1924 uspořádal pod vánočním stromem na brněnském náměstí sbírku na jejich podporu a založil tak tradici charitativních kasiček, které dnes v řadě měst na vánočních trzích u stromků najdeme. Brněnský vánoční stromeček, který se na první adventní neděli rozsvěcí na centrálním brněnském náměstí, pochází na památku příběhu o Lidušce právě z bílovického polesí, v němž spisovatel děvčátko našel. A v lese nad Bílovicemi najdete i Liduščin památník.

14

První betlém, tedy výjev narození Páně, postavil v jeskyni nad italskou vesničkou Greccio budoucí světec František z Assissi v roce 1223. Pozval k němu vesničany z okolí a ti byli svědky nádherného výjevu – za zvuku zvonů hýkal osel a bučelo telátko, František tady poprvé sloužil půlnoční mši.

S Vánocemi nepočítej, řekl a odešel chvíli před svátky. Zůstala jsem jen s dětmi
Příběhy

S Vánocemi nepočítej, řekl a odešel chvíli před svátky. Zůstala jsem jen s dětmi

15

V roce 1950 vznikla světová asociace betlémářů, v níž je Česko velmocí. Největší světový betlém se nachází u nás v Jiříkově a čítá 138 soch v životní velikosti.

16

Největším vánočním hitem je podle zisků z prodeje píseň White Christmas (Bílé Vánoce) od Binga Crosbyho. Písně se prodalo přes 50 milionů kusů nosičů, ale spolu s dalšími coververzemi by to bylo hodně přes 100 milionů.

17

Mezi nejúspěšnější české vánoční písně patří hit Janka Ledeckého Sliby se maj plnit o Vánocích. My si píseň rády notujeme a přidáváme k ní i vtip, kterým ho pořad Česká soda povýšil, totiž: Slipy se maj měnit aspoň o Vánocích.

18

Vánoční hvězda, květina, kterou si často zdobíme stůl už o adventu, pochází z Mexika a váže se k ní legenda o chudé dívce. Ta natrhala plevel u cesty, položila ho před dveře kostela a zázrakem z plevele vykvetly rudé květy symbolizující Ježíšovu krev.

Helena (57): Moje maminka bude trávit Vánoce poprvé bez táty a těžce to nese
Příběhy

Helena (57): Moje maminka bude trávit Vánoce poprvé bez táty a těžce to nese

19

Kometu, která prolétla nad Betlémem při Ježíšově narození, zmiňuje už Matoušovo evangelium, její vyobrazení se ale v Evropě ustálilo až ve 14. století: poprvé ji v souvislosti se svatým výjevem namaloval italský malíř Giotto na fresce Klanění. Byl ovlivněn silným zážitkem po průletu Halleyovy komety v září 1301.

20

Vánoční zvyky, z nichž většina má pohanské kořeny, podpořil v 15. století citáty z bible benediktýnský mnich Jan z Holešova. Sedm z nich včetně třeba rozdávání almužny, půstu, pokládání slámy na podlahu nebo pečení vánočky považoval za zásadní. A sklidil velkou kritiku starších benediktýnů, kteří ve zvycích viděli ďáblovo snažení. Po staletí se udržuje zvyk krájení jablka, v němž se na Štědrý den objevuje hvězda na znamení štěstí. Mnoho zvyků už dnes nedodržujeme, přesto stojí za to si je připomenout: na Vánoce se nesmí věšet prádlo, protože by se následujícího roku mohl někdo z domu oběsit. Nesmí se zametat, aby se nevymetlo štěstí z domu a stejně tak se nesmí čistit chlévy a stáje, to by pak dobytek mohl začít kulhat. Zbytky od štědrovečerní večeře mají být zakopané ke kořenům ovocných stromů, ty pak budou další rok hojně plodit. I hospodyňka, která zadělává těsto na vánočku, může ovocným stromům zajistit dobrý růst, když bude jejich kmen hladit rukama od těsta a volat „Stromečku, obroď se!“ My, kuchařky z Vlasty, si to letos chceme vyzkoušet.

21

Svobodná žena, která hodí o Štědrém dnu za hlavu střevíc, může zjistit, jestli se napřesrok vdá: pokud ukazuje špička boty směrem ven, je to jisté! A pokud chce vědět konkrétněji, kdo bude její nastávající, stačí se po mrsknutí botou zaposlouchat do okolních zvuků. Její choť bude pocházet z té strany, z níž jako první zaštěká pes. Pokud se pes ozve přímo z konkrétního stavení, je už skoro ruka v rukávě.

Vánoce u našich: Jde je vůbec oslavit tak, aby se máma nesedřela? Co pomůže?
Vztahy

Vánoce u našich: Jde je vůbec oslavit tak, aby se máma nesedřela? Co pomůže?

22

Jmelí bylo kdysi stromem, z něhož byl podle legendy vytesán kříž, na němž zemřel Kristus. Hanbou ten strom seschl a stal se jen příživníkem na jiných stromech. Utržené jmelí ale přináší štěstí, navíc je pod ním dovoleno se líbat – což dřívější přísně vedená mládež hojně využívala.

23

V Řecku se dlouhá staletí nezdobil vánoční stromeček, zato se tady slavnostně ozdobovaly lodě. Mělo to přinášet štěstí pro budoucí plavbu.

24

Bílé Vánoce bychom si sice přály i my, statistika má však i tady cenné údaje: za posledních čtyřicet let měla Praha bílé Vánoce jen devětkrát, jinak bývají na blátě.

25

Na Štědrý den v roce 1914 začali němečtí vojáci v zákopech u Yrpy zpívat koledy. Britové na druhé straně fronty se k nim připojili, boje ustaly a na několik dlouhých hodin se rozhostilo příměří.

ZDROJ: časopis Vlasta

Vánoce s cukrovkou nejsou drama: Stačí si upravit dávku inzulínu a porce
Zdraví

Vánoce s cukrovkou nejsou drama: Stačí si upravit dávku inzulínu a porce

Nesnáším Vánoce! Tipy, jak se zbavit stresu a začít si je užívat
Cestování

Nesnáším Vánoce! Tipy, jak se zbavit stresu a začít si je užívat

Připravte se na Vánoce předem, ať zbytečně nepřiberete
Cestování

Připravte se na Vánoce předem, ať zbytečně nepřiberete

Tagy Itálie Josif Vissarionovič Stalin kostel Marie Terezie Habsburská Santa Claus Středomoří svátek Štědrý den Vánoce Vánočka