Můžete vysvětlit, proč mají ženské hormony takový vliv na krevní tlak?

Ženské pohlavní hormony, zvláště estrogeny, působí přímo na stěnu cév. Působí příznivě na její hojení při poškození, snižují ukládání cholesterolu do cév, mají vliv na hospodaření se solí a vedou i k roztažení cév. Těmito všemi mechanismy příznivě ovlivňují krevní tlak.

Jaký má tento v podstatě prudký a náhlý nárůst tlaku po přechodu dopad na zdraví žen? V čem je to jiné u mužů?

U mužů se jedná o postupný proces, u žen o náhlý zlom, kdy dochází relativně rychle k poklesu hladiny hormonů a tím ztráty jejich ochranné funkce. Význam pro zdraví žen je zásadní. Lze zjednodušit, že tyto změny probíhají tak razantně, že prakticky během 10 let ženy „doženou“ své vrstevníky – muže. A to nejen ve výši krevního tlaku, ale také ve výskytu celé řady cévních onemocnění, jako jsou infarkty nebo mozkové mrtvice. Zvláště tehdy, pokud ještě kouří!

A proč je tak těžké shodit kila po menopauze?

Estrogeny, mimo celou řadu dalších svých účinků, také indukují tvorbu růstových hormonů a kortizolu. Všechny tyto hormony ovlivňují rychlost našeho metabolismu. Jedoduše řečeno, po menopauze se zpomaluje náš metabolismus, tedy klesá naše spotřeba, a pokud nechceme přibrat, musí se to projevit na našem příjmu potravy.

Jaká váha, respektive další údaje o krevních tucích a podobně jsou rizikové? Na co si dávat pozor, i když je mi třeba 40 a mám vysoký krevní tlak?

Ideální váha se nejčastěji stanovuje s přihlédnutím k výšce – jako takzvaný BMI, který lze lehce vyhledat a spočítat na internetu. Hodnotu krevních tuků je možné zjistit z krevního odběru při preventivním vyšetření u lékaře. Co se týče hodnot cholesterolu, lze téměř říci, že čím je ho méně, tím lépe pro vaši cévní stěnu. Pokud je mi 40 let a mám již hypertenzi, měla bych se zajímat i o své další rizikové faktory. A k tomu patří znalost hodnoty svých krevních tuků a cukrů. A pokud v pořádku nejsou, začít na prvním místě s úpravou jídelníčku.

Kdy nejčastěji se na vysoký tlak přijde? Při domácím léčení nebo prevenci u lékaře?

V současné době již neplatí, že se většinou přijde na zvýšený krevní tlak až u lékaře. Při dobré dostupnosti kvalitních přístrojů vhodných k domácímu měření krevního tlaku a jejich rozšíření v českých domácnostech si řada lidí naměří zvýšený krevní tlak sama doma. A kvalitní přístroj – já spolehám například na Omron s Intelli manžetou, zajišťující přesnost měření – je i může upozornit, že jejich hodnota je vyšší, než by měla být.

Jako jeden z ukazatelů je obvod pasu. Hodnota, která se považuje za ideální, je poměrně přísná. Jak se jí alespoň trochu přiblížit?

Máte pravdu, že ideální obvod pasu je velmi přísná hodnota. Již od 45 let ji celá řada žen dosahuje s obtížemi a po menopauze to bez tvrdé práce už většinou nejde. Tady pomůže jen razantní úprava jídelníčku, hlavně s omezením sacharidů a škodlivých tuků, a dostatek vhodného pohybu.

Mnoho žen sází na ketodietu, paleo… Navíc se do rizikového věku dostávají věčné dietářky z devadesátých let, které váhu poměrně často redukovali hladovkou. Jak se takové výkyvy v jídelníčku projevují na stavu cév?

Z dlouhodobého hlediska je vhodná vyvážená strava. Každá extrémní dietní strategie by měla být pouze dočasná, může pomoci na startu redukce hmotnosti, ale bez další a trvalé změny stravování nemá smysl. Povede pouze k jojo efektu a zpomalení metabolismu

V tomto směru mě zajímá otázka: Je lepší mít celý život o 5–6 kilo víc nebo oscilovat nahoru dolů klidně 20 kilo?

Určitě je lepší mít stálou, i když méně ideální hmotnost, která se daří držet tak nějak sama. Velké výkyvy nejsou pro náš metabolismus dobré. Než se trápit s tím, že mi pět kilo k ideálu chybí, je lepší přidat na pohybové aktivitě. Dobrá fyzická kondice je pro zdraví mnohem důležitější než optimální váha.

Pokud už mám vysoký krevní tlak, kdy má ještě smysl zkusit dietu a třeba přidat pohyb a kdy už jsou nutné léky?

Zdravý životní styl, zahrnující zdravé stravování a pravidelný pohyb, má vždy smysl! A to i tehdy, pokud už berete léky. Jeho vliv například na krevní tlak je natolik stejný, že dokáže nahradit minimálně jedny léky denně. U lehké hypertenze může i braní léků oddálit. A to určitě smysl má.

Stále více se akcentuje preventivní až léčebná role pohybu. Jak má být častý, dlouhý a jaká by měla být tepová frekvence?

Ideální pohyb by nás měl hlavně bavit! Pak jsme ho schopni dělat pravidelně a dlouhodobě. Lze zjednodušeně říct, že je potřeba si ideálně tři- až pětkrát týdně zvýšit svoji tepovou frekvenci aspoň po dobu 30 minut nějakou fyzickou aktivitou. Může to být i obyčejná chůze, plavání, kolo, jóga – to, co vás baví a co je dobré pro vaše klouby a záda. Ideální tepová frekvence je pro každého jiná – záleží na věku, užívaných lécích, fyzické kondici. Někdy je lépe se poradit s lékařem. Nejjednodušší test – pokud při fyzické aktivitě mohu ještě plynule mluvit, ale zpívat už by mi nešlo, pak je to ta správná intezita. Když už jen lapám po dechu, tak určitě ubrat! Zvlášť pokud mám v plánu hubnout.

Kolik procent žen a v jakém věku bere léky na tlak?

V České republice je hypertenze velmi rozšířené onemocnění. Léky berou už i mladé ženy mezi 20 a 30 lety. Výskyt vysokého krevního tlaku začíná významně narůstat od 35 let věku, zhruba každá sedmá žena má zvýšený tlak mezi 35 a 44 lety. A po padesátce je to už každá druhá žena, která bude mít hypertenzi a měla by tak užívat léky. Bohužel optimálně léčená není stále ani polovina z nich!

Mají léky na krevní tlak vedlejší účinky?

Většina užívaných léků má i nějaké vedlejší, myšleno nežádoucí účinky. V současné době mají lékaři k dispozici již tolik druhů léků a takové lékové strategie, které umožní vybrat dobře snášenou a dostatečně účinnou léčbu prakticky každému. Moderní taktikou je u léčby vysokého krevního tlaku používat malé dávky více léků – takzvaná kombinační léčba, která je velmi účinná, ale současně má minimální výskyt vedlejších účinků.

MUDr. Petra Vysočanová

MUDr. Petra Vysočanová

Absolventka brněnské lékařské fakulty, od své promoce v roce 1995 pracuje na Interní kardiologické klinice FN Brno. Atestovala v oboru vnitřní lékařství a kardiologie. Ve své praxi kombinuje práci na ambulanci a na lůžkovém oddělení, kde pečuje o akutní kardiologické pacienty. Dále je vedoucí lékařkou ambulance pro léčbu hypertenze, kde se již déle než 15 let specializuje na léčbu komplikovaných pacientů s vysokým krevním tlakem a na léčbu vysokého krevního tlaku v těhotenství. Současně se svou lékařskou praxí se věnuje výuce studentů lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.