Bakterie, viry a plísně. To vše se nachází v lidském střevě a hraje zcela zásadní roli v našem zdraví. Nejdůležitější jsou přitom právě zmiňované bakterie. Zatímco zdravé lidské střevo je osídleno 1500 až 1700 různých bakteriálních druhů, počty u nezdravých jedinců jsou o poznání nižší. „Vlivem životního prostředí, našeho stravování a dalších důležitých faktorů, které nás ovlivňují, není dle informací výjimkou, že člověk trpící zdravotními problémy má pouze 500 až 700 bakteriálních druhů. Tyto počty jdou v současnosti laboratorně vyšetřit a většinou se jedná o lidi, kteří trpí zdravotními problémy od těch kožních, přes problémy psychické až po nadváhu,“ uvádí Martin Kudera, zakladatel Farmy Živina zabývající se zdravým stravováním s ohledem na udržitelnost.
Jeho slova potvrzuje i hlavní výživová poradkyně center pro hubnutí a výživu Naturhouse Věra Burešová: „Je prokázáno, že zdravý mikrobiom má pozitivní vliv na naši hmotnost, snižuje riziko vzniku chronických a imunitních chorob, a dokonce chrání i naši kůži“. Střevní mikroflóra je zkrátka takový malý svět, který ovlivňuje vše, co se s námi děje. Tedy to, jakou máme náladu, jak se cítíme, jak se vyspíme, zda přibíráme nebo hubneme, jak pracuje naše trávení a imunita, ale i to, zda u nás dojde nebo nedojde k rozvoji celiakie, zánětlivých onemocnění střeva, trávicích problémů, kožních problémů, metabolického syndromu, diabetu, nebo třeba deprese či různých neurodegenerativních onemocnění.
Složení mikrobiomu souvisí s obezitou
Abychom si mohli lidský mikrobiom lépe představit, můžeme ho ztotožnit s jakýmsi komunikátorem mezi mozkem a naším střevem. Jeho složení je přitom podle současných zjištění pro zdraví člověka zcela klíčový. „V lidských střevech vzniká až 90 % serotoninu a na vzájemné komunikaci se podílejí různé molekuly, jako jsou kyselina gama-aminomáselná (GABA), dopamin a další. GABA navozuje pocit klidu. Podle zjištění velmi často souvisí složení mikrobiomu také s obezitou,“ vysvětluje nutriční specialistka Burešová, jejíž slova potvrzují také nedávné laboratorní výzkumy. Vědci měli k dispozici mikrobiom od dvou jednovaječných dvojčat, kdy jedno bylo obézní a druhé štíhlé. Výsledkem pokusů bylo, že myš, která dostala mikrobiom ze štíhlého dvojčete, se mohla přejídat a zůstala štíhlá, kdežto myš, která dostala mikrobiom z obézního dvojčete, tloustla, i když se stravovala zdravě. „Složení mikrobiomu se může projevit i na chutích. Určitá skladba bakterií totiž preferuje jiné zdroje energie a bude si tak žádat i jinou potravu a nemusí být vždy vhodná pro redukci. Navíc mikrobiom nebude uspokojen, dokud nedostane svoji potravu, a bude ji vyžadovat i nadále,“ vysvětluje Kudera.
Jedinečný jako otisk prstu
Střevní mikrobiom je u každého člověka jiný, podobně jako otisk prstu. A odrážejí se na něm všechny vlivy, kterým jsme během života vystavili své tělo, tedy například antibiotika či jiné léky, nezdravé potraviny, chemické látky nebo stabilizátory. Liší se však nejen tím, co konzumujeme, ale je odlišný i podle místa, kde žijeme. Například Japonci mají v trávicím traktu bakterie, které jsou schopné štěpit celulózu z řas, kdežto Evropan toho schopný není. Zajímavá je i rozdílnost střevního mikrobiomu dětí, které se narodily císařským řezem oproti dětem narozeným přirozeným porodem. „U dětí narozených pomocí císařského řezu je daleko vyšší výskyt alergií a kožních nemocí,“ potvrzuje výživářka Burešová.
Jak o svůj mikrobiom pečovat?
Pro zdravý mikrobiom je klíčové stravování. Ideální je jíst především potraviny bohaté na probiotické kultury. „Pro správné fungování je dobré do jídelníčku pravidelně zařazovat potraviny bohaté na probiotika například kvašené zelí,kefíry, salát kimchi nebo probiotické octy. Někdy není nutné přehánět snahu o zdravý životní styl, ale stačí se naučit například přidávat ke svému jídlu například pár soust kimchi, které je kromě probiotik také plné vitamínů a vlákniny,“ uzavírá Martin Kudera.
Zdroj: mikrobiom-cms.cz syncom.cz
