Podzimní sázení

Dřeviny jsou základ zahrady, dávají jí strukturu, poskytují stín, soukromí a mnohé i chutné a zdravé plody. Právě říjen je ideální pro výsadbu většiny listnatých, opadavých druhů, které by měly na zahradě převažovat, pokud má působit harmonicky.

Výsadba stromků

Od poloviny října do prvních mrazíků lze vysazovat v podstatě všechny ovocné stromy, pouze choulostivé broskvoně, meruňky a mandloně sázíme až na jaře, zvláště pokud jsou v naší oblasti časté holomrazy.

Vybíráme ovocné stromy s ohledem na klimatické podmínky zahrady i na případný výskyt škůdců a chorob – vyplatí se odolnější či rezistentní odrůdy. Odolné a dlouhověké bývají vysokokmeny, které se na zahrady pomalu vracejí.

Čtěte také

Monstera deliciosa variegata

Čtěte také

Kariéra monstery: Dříve babičkovská rostlina dnes vyjde i na 20 tisíc korun

Všechny sazenice potřebují prostornou jámu, ve které se kořeny nebudou tísnit ani ohýbat zpět. Již při sázení k nim zapustíme kůl, aby rostoucí stromek přidržoval. Jámu se vsazeným stromkem nejprve zaplníme ze tří čtvrtin kvalitní zeminou obohacenou vyzrálým kompostem, sazenici důkladně zalijeme, doplníme zeminu a poté znovu zalijeme. Místo štěpování by mělo zůstat 10 cm nad povrchem půdy. Prostokořenné sazenice před výsadbou namočíme na pár hodin do vody nebo hliněné kaše. Pokud byly proschlé, můžeme je v lázni ponechat celý den.

  • Nejen čerstvě zasazené, ale všechny mladé stromky je třeba již nyní chránit proti okusu zvěří.
  • Při výsadbě okrasných i větších ovocných stromů je třeba vybrat místo i s ohledem na podzemní sítě – sázíme nejméně 2 m, ale raději 3–4 m od vedení elektřiny a vody.
  • Při výběru druhů a jejich rozmístění počítáme s konečným vzrůstem a velikostí koruny.

Ovocné i okrasné

Podzim je vhodný i pro výsadbu keřů. Sazenice zapěstované v kontejnerech můžeme vysazovat celoročně, ale na podzim jim stačí méně zálivky a nemusíme je chránit před úpalem. Mnohé keře jsou okrasné a užitkové zároveň – velmi pěkně (i na podzim) vypadá a zdravé ovoce plodí například arónie, rakytník, muchovník, kustovnice, hloh, trnka, dřín, dužnoplodé růže a další. Velký přínos mají i okrasné kvetoucí keře, jako jsou komule, lákající motýly, omamně vonící pustoryl a šeřík, celoterčník, ruj vlasatá a jiné.

Čtěte také

Zjednodušte si úklid

Čtěte také

Úklid: Jak ho zvládnout efektivně, aby nezabral příliš sil a času

Výsadba růží

Růže jsou právem považovány za královny – ovšem měly by mít odpovídající doprovod, zvláště pokud se jedná o záhonové, velkokvěté odrůdy. Jestliže je zkombinujeme s vhodnými trvalkami, nebudou záhony mimo dobu květu nevzhledné. Využít můžeme i další typy růží, které mnohdy zahradu obohatí ještě více – mohutné sadové růže jsou vhodné i pro volně rostoucí živé ploty, svahy zpevní a rozmanité prostory vyplní nenáročné půdopokryvné růže, loubí a pergolu ozdobí růže popínavé. Vyplatí se vybírat odrůdy odolné vůči chorobám a nezapomínat ani na růže s jednoduchými květy, protože v jednoduchosti je krása – a na rozdíl od většiny plnokvětých nasytí i opylovače. Keřové, pnoucí a půdopokryvné růže vysazujeme stejně jako stromky a keře. Při osazování celého záhonu půdu nakypříme do hloubky 40cm a obohatíme kompostem. Místo očkování sazenic by mělo být schované nejméně 5cm pod povrchem půdy.

Čtěte také

Dokonale umytá okna rozzáří váš byt.

Čtěte také

Největší chyby, které děláte při mytí oken. Vyhněte se jim a půjde to rychleji

Sklizeň zeleniny

  • Teplomilná plodová zelenina (papriky, rajčata, lilky, cukety, dýně, melouny) nesnese mráz, proto je třeba hlídat případné přízemní mrazíky a plody včas sklidit nebo rostliny chránit netkanou bílou textilií. Pokud je důkladně obalíme, přečkají bez úhony i mrazík do –4 °C. Pomohou také přenosné fóliové kryty a rukávce. Rajčata, která dorostla do konečné velikosti a téměř se začínají červenat, v teple domova spolehlivě dozrají. Zpracovávat zelené plody obsahující jedovatý solanin je riskantní.
  • Mnohé dýně dozrají i po utržení a na sušším, ale dobře větraném místě vydrží třeba až do prosince, a to i při vyšší teplotě. Rovněž melouny lze skladovat ještě dva až tři měsíce po sklizni, je však třeba je sklízet dobře vyzrálé. Spolehlivým signálem zralosti je dutý zvuk při poklepu na plod. Meloun v té době už nepřibírá na váze, stopka zasychá.
  • Stále platí, že zelenina by neměla být uskladněná spolu s ovocem, které vylučuje etylen a ubírá jí tak na svěžesti. Brambory, mrkev a další kořenovou zeleninu, kterou lze ve sklepě skladovat, proto od ovoce oddělíme co nejlépe; ideální jsou dva sklepy. Mrkev ovšem vydrží dlouho čerstvá i na záhonu, ostatně ve sklepě, zvláště sušším, se nejlépe uchová ve vlhkém písku.
  • Mladé lusky fazolek, čerstvý hrášek a špenát nebo mladé cukety nejlépe uchová mrazák. Výtečný „špenát“ připravíme i z listů červené řepy, rovněž vytrvalý mangold nebo nenáročná lebeda zahradní poslouží podobně.

Čtěte také

Dobrá úroda rovná se správné hnojení

Čtěte také

Hnojení: Jak používat jíchu, zvířecí trus a jak kompostovat?

Šípky plné vitaminů

Zrají šípky, které poskytnou bohatý zdroj vitaminů po celou zimu. Sklízet je můžeme z růží planých i pěstovaných, velké a kvalitní plodí například růže svraskalá, přímo pro šípky pěstujeme růže dužnoplodé, skvělá je odrůda Karpatia. V teplých létech však dozrává dříve než růže planá – pokud ještě není sklizená, je nejvyšší čas, protože při přezrání sice sílí chuť (což je vhodné na marmeládu, nevadí ani když je přejdou mrazy), ale ubývá vitamin C. Stále ještě můžeme sklízet a zpracovávat i chutné a léčivé plody arónie a sladkoplodého jeřábu, hlohu či dřínu.

Šípky mají až desetkrát více vitaminu C než citrony. Také karoteny, vitaminy skupiny B, organické kyseliny, třísloviny, hojivé slizové látky a také mnoho cenných minerálních látek, především draslíku a hořčíku, a stopových prvků.

Šípky je třeba důkladně usušit – nejlépe nad topením, v sušičce nebo troubě při teplotě do 60 °C.

Šípkový čaj je posilující díky obsahu vitaminů a minerálů, působí močopudně a pročišťuje organismus. Navíc jej, na rozdíl od ostatních bylinkových čajů, můžeme užívat bez obav i dlouhodoběji. Aby se účinné látky snáze uvolnily, je lepší sušené šípky před přípravou nálevu podrtit. Nálev pak přecedíme přes husté sítko.

Čtěte také

Obrázek Vlasta.cz

Čtěte také

Závěsná kokedama: Vyrobte si ji doma, potřebujete jen trochu mechu

Dobrou noc, muškáty!

Můžete je pěstovat jako letničky. Pokud jim ale zajistíte správné přezimování, mohou vám tytéž rostliny zdobit okna či balkony několik let. Překrásné čtyřleté muškáty jsme obdivovali na zahradě Radany Korené ve Štramberku. Ředitelka letní filmové školy v uherském hradišti a vášnivá zahradnice nám prozradila své muškátové finty!

Pokud máte místo na jejich uskladnění, letošní muškáty už nevyhazujte. Nechte je venku, dokud denní teplota neklesne pod deset stupňů Celsia, v noci vydrží do pěti stupňů. Při větším ochlazení je už přesuňte dovnitř – ideální je chlad a pološero, zvládnou i úplnou tmu. Ještě před tím je ale ostříhejte tak, že nad hlínou v truhlících necháte nejvýše deset centimetrů rostliny a tři čtyři nejmenší, to znamená nejnovější listy. Radana je zazimovává v garáži. „Během hibernace na ně nesmíte zapomenout! Jednou za týden až deset dní potřebují mírně zalít. Stačí jen trocha vody, protože si v chladu drží vlhkost a nevysychají.“

Začátkem března je přesaďte, ideálně do samozavlažovacích truhlíků. Veškerou zeminu vyměňte za novou. Radana doporučuje vrstvit – nejprve dá nižší vrstvu zeminy, pak přidá speciální hnojivo pro muškáty, do truhlíku vloží sazenice a dosype až po okraj zeminu. Čerstvě přesazené muškáty ale zůstávají pořád v teple. Nejlépe ve světlé místnosti, kde se netopí – ideálně v patnácti až osmnácti stupních. V tomto „mezistupni“ se začnou oslabené muškáty pomalu probouzet. Díky světlu pouštějí první šlahouny tenké jako nitě, na konci s malými lístečky. „Po přemístění do pokoje je už pravidelně zalévám a čekám, až venku přestane mrznout.“

Čtěte také

V jakém povlečení se vám spí nejlépe?

Čtěte také

Ustláno pro sny: Jak si vybrat povlečení? Proč dát přednost damašku či bambusu?

Jakmile teplota neklesá pod nulu a drží se pár stupňů nad ní, Radana přesune muškáty ven na krytou terasu s celodenním sluncem: „Muškáty mají rády slunce a teplo. Přece jen jsou to přímořské krásky.“ Šlahouny odstřihne, ponechá dvě tři „nitky“. Sazenice ale nesmí vymrznout, takže je hlavně na noc ještě schovejte, když víte, že bude ojediněle mrznout. A pak už jen zalívejte a pozorujte, jak začnou obrůstat. Během měsíce vytvoří bohatou zelenou hmotu a pak krásně rozkvetou. Když je teplé jaro, první květy se objeví už na konci května. Kvetou pak průběžně až do prvních mrazíků. „Druhá vlna kvetení přijde v polovině srpna. Když se jaro zpozdí, pak je to až konec srpna. Ty moje pořád kvetou a aktuálně mají spoustu poupat, takže budou obsypané květy ještě v září.“

Během léta jim Radana nechává úplnou svobodu, odstřihuje jen odkvetlé květy. Její čtyřleté muškáty jsou díky výše popsanému postupu vitální, zdravé a s novými přírůstky. „Jsem přesvědčená, že to takto může fungovat do nekonečna. Dostala jsem je od své maminky zahradnice. Obě rády řízkujeme a rostliny rozmnožujeme.“

Pokud bude i příští jaro chladné, můžete oslabeným muškátům přilepšit, aby se rychleji probraly k životu. Na venkovním stanovišti jim Radana pomáhá postřikem s enzymy z kalifornských žížal. Důležité podle ní je, aby měly muškáty zdravý základ. „Je to podobné jako s naším imunitním systémem. Když je v pořádku, zvládne cokoliv. Stejně tak u rostlin – když mají dobrý kořenový systém, zdravé listy a dostatek výživy, umějí si poradit s kdejakým cizopasníkem.“

Čtěte také

Obývací pokoj po rekonstrukci

Čtěte také

Rekonstrukce domu za pět dní: S pořadem Jak se staví sen to vyšlo

Množení rybízů a angreštů řízkováním

Řízky odebíráme od druhé poloviny července do poloviny října, musí být dobře vyzrálé a nepoškozené. Vyřazujeme rostliny napadené houbovými chorobami a škůdci. Z vyzrálých jednoletých výhonů řežeme řízky dlouhé 10–15 cm a asi s pěti očky. Spodní část seřízneme pod úhlem 45 stupňů těsně pod očkem a horní asi 1 cm nad očkem mírně šikmo (očko nesmíme poškodit, zaschlo by). Řízky vysazujeme do upraveného záhonu vylepšeného kompostem, a to v rozestupech 20–25 cm do řádků vzdálených od sebe 25–30 cm. Vkládáme je mírně šikmo až po vrchní očko, půdu k nim dobře přitlačíme a zalijeme je. Druhy dobře označíme jmenovkou. Řízky koření velmi dobře a rychle, již po 4–6 měsících podle přírůstků poznáme, jak jsme byli úspěšní. Vyplatí se rovněž použití stimulátoru růstu.

  1. Odebereme vhodný výhon.
  2. Výhony řežeme šikmo.
  3. Můžeme odebrat i takzvaný kladívkový řízek.
  4. Řez namočíme do stimulátoru.
  5. Řízek vysadíme do záhonu.

Čtěte také

Aranžujte! Ale buďte decentní

Čtěte také

Kouzla s fotkami: Udělejte si doma vzpomínkou dekoraci a vystavte si obrázky

Co s bylinkami?

Před příchodem prvních mrazíků je třeba sklidit teplomilné bylinky, jako jsou bazalka nebo koriandr. Můžeme je uchovat v mrazáku nebo naložit do olivového oleje a v chladničce skladovat i několik měsíců (jen nesmí z oleje vykukovat, pak by mohly podlehnout zkáze). Nakládání v oleji je pro bazalkové a koriandrové listy lepší než sušení, které chuť a vůni tolik nezachová (semena koriandru oproti tomu stačí usušit). Velmi oblíbené je bazalkové pesto. Pokud na vrchu směsi bude stále vrstvička olivového oleje, vydrží pesto v chladnu i měsíce. Je ideální na těstoviny, ale hodí se i k bramborám nebo na topinky.

Vytrvalé bylinky, které přezimují venku, ke konci měsíce nasteleme slámou či listím, aby jim ochránily kořeny. Pozor na rozmarýn, který silnější mrazy venku nemusí přežít. Část bylinek můžeme přesadit do květináčů a pěstovat na chladnějším, světlém místě. Na jaře naraší dříve a budeme mít čerstvé koření po ruce.

Jablka a hrušky míří do sklepa

Je na čase sklidit pozdnější odrůdy jablek a hrušek. Měly by být dobře vyzrálé, ale očesané dříve, než přijdou první mrazy. Plody zimních odrůd, pokud jsou sklizené šetrně – bez otlučení – a správně uskladněné, mohou vydržet až do jara. Mnohé dojdou a budou nejchutnější až na Vánoce a později. Plody, které se nepodařilo sklidit bez poškození, raději ihned zpracujeme – můžeme z nich vyrobit křížaly, mošt, kompoty i pálenku.

Narcisy, tulipány, krokusy & spol.

Nekonečně rozmanité tulipány, sytě barevné modřence, omamně vonící hyacinty, vtipně vyhlížející okrasné česneky, nenáročné narcisy a krokusy – bez nich by byla jarní zahrada smutná. Vhodnou dobou pro výsadbu většiny z nich je konec září a teplý počátek října (narcisům svědčí i konec října). Naprosté většině vyhovuje výsadba do hloubky, která odpovídá dvojnásobku až trojnásobku výšky cibule. Silná vrstva půdy je ochrání před výkyvy teplot, mulč navrch ochranu ještě zvýší. Cibulky sázíme podpučím dolů. Velmi vděčné jsou nenáročné, zplaňující druhy (krokusy, narcisy, botanické tulipány, modřence, talovíny, řebčíky kostkované, ladoňky nebo ladoničky), které vysazujeme do později sečených trávníků, květinových luk a pod opadavé dřeviny.

Čtěte také

Ušetřete za vodu. Víte, jak na to?

Čtěte také

Osm tipů, jak můžete ušetřit za vodu. Myjte nádobí v myčce a neperte v ruce

Tipy pro výsadbu

  • Místo vybíráme pečlivě, protože některé cibuloviny zůstanou na stanovišti i několik let. Vždy hledáme světlé stanoviště s dostatkem slunečních paprsků, ale i stínu.
  • Půda by měla být dobře propustná, humózní a dostatečně vlhká, aby rostliny hned od počátku netrpěly suchem. Před samotnou výsadbou půdu prokypříme.
  • Doporučujeme na dno výsevní jamky nasypat drenáž z jemného štěrku, v těžkých, přemokřených půdách by uhnívaly.
  • Cibuloviny musí mít dostatek dusíku, tudíž je vhodné už do výsevní jamky přidat kompost a pak dusík postupně do půdy dodávat.

 

Čtěte také

Kam v lednici s vajíčky?

Čtěte také

Víte, kam dát v ledničce vajíčka? Do dveří rozhodně nepatří