Pokud váží dítě v deseti letech osmdesát nebo dokonce sto kilo a obezity se nezbaví, může se už ve třiceti letech potýkat se stejnými zdravotními riziky, jaká jinak lidem s nevhodnou životosprávou potkávají až po padesátce. Řeč je například o infarktech, mrtvici nebo zvýšeném riziku nádorového onemocnění.
Čeští pediatři a dětští obezitologové nedávno iniciovali studii, aby zjistili, kolika dětí se problém s kily navíc ve skutečnosti týká. Podle jejich výsledků je v tuzemsku přes 16 procent dětí s obezitou. Závažnou formu obezity má pak 54 procent z nich.
Rodiče by měli jít příkladem
Podle psycholožky Ivy Málkové, která se soustřeďuje na pořádání kurzů hubnutí pro všechny věkové kategorie, je terapie dětské obezity poměrně obtížná. „Víme už například, že absolutně nemá cenu pořád kurzy jen pro děti, že je třeba, aby do toho s nimi šli i rodiče, kteří nakonec rozhodují o tom, co dítě jí a zároveň by mu měli jít příkladem,“ uvedla nedávno na konferenci, kde se odborníci zabývali právě dětskou obezitou. Popsala zároveň, že rodiče často chtějí, aby dítě absolvovalo nějaký kurz a díky němu prostě zhublo, aniž by to oni museli nějak řešit.
Problém Iva Málková, která je mimo jiné také členkou výboru České obezitologické společnosti, ovšem vidí i v tom, že část rodičů je rovněž obézních a nevidí to jako problém ani u sebe, ani u svých potomků.
Související články
Nezdravé jídlo volně k dispozici
Častým problémem je podle ní nejen špatná skladba jídelníčku, ale i takzvané jídlo navíc, kde je spouštěčem k jídlu ne hlad, ale obezitogenní prostředí - pro představu tedy například fakt, že rodina kupuje chipsy, sladké limonády a podobně, přičemž dítě je má kdykoli k dispozici a může jimi třeba zahánět nudu. Časté je také jídlo coby prostředek k mírnění stresu.
Pětkrát více obézních dětí
Obézních dětí v posledních letech výrazně přibývá a týká se to dětí od předškoláků až po dospívající. Zatímco mezi dospělými stoupá zejména počet jedinců s nadváhou, v dětské populaci se výrazně zvyšuje podíl dětí s obezitou, tedy těch, kteří mají desítky kil navíc.
Pro představu, v Česku za posledních 30 let stoupl počet obézních dětí z 3, 1 % v roce 1991 na 16,4 % v roce 2021. „Nejde jen o prosté navýšení počtu obézních dětí, ale zřetelně nám narůstá počet dětí s prokázaným metabolickým syndromem, který pak výrazně zvyšuje riziko dalších komplikací v dospělosti,” uvádí Jan Boženský, primář pediatrie z vítkovické nemocnice Agel a šéf dětských obezitologů.
Pokud jde o terapii obezity u dětí s desítkami kil navíc, upozorňuje primář Boženský, že bude nutné přistupovat k novým metodám terapie, jako je například operativní zmenšení žaludku nebo užívání léků. Nasazením včasné a vhodné léčby je totiž podle odborníků možné předejít zdravotním komplikacím v dospělosti.
Zdroj: vlasta.cz Česká pediatrická společnost ČLS JEP (pediatrics.cz) IKEM - Institut Klinické a Experimentální Medicíny
