Už vám není dvacet, ani třicet, dokonce ani čtyřicet. Sice jste pořád docela k světu, ale to vám nezaručí, že se za týden nastěhuje o patro výš sympatický modrooký rozvedený pětačtyřicátník s vyřešenou minulostí. Co takhle zkusit online seznamku? Není to jen pro mladé nebo pro zoufalce? Není!

Bylo mi 46, byla jsem rok sama a už jsem sama být nechtěla. Což se snadno řekne, ale hůř udělá. Vybavujete si Marfušu, jak třese dědou Mrázem a křičí na něj: „Přičaruj mi ženicha!“? (Ani by to nemusel být ženich, prostě fajn chlap.) Být po ruce děda Mráz, tak s ním třesu. V určité fázi jsem nabyla přesvědčení, že všichni fajn muži na světě jsou buď zadaní, nebo žijí na nějaké jiné planetě. Nepotkávala jsem je ani v kuchyňce u kanceláří, ani v bistru, kam jsem chodila na obědy, ani na hodinách jógy, ani na srazu bývalých spolužáků, ani v supermarketu u boxu s mraženými potravinami (kde jinde by se nezadaní muži měli shlukovat, když ne tam!). Neseznámili nás moje kamarádky, a už vůbec mě neoslovovali na zastávce tramvaje nebo kdekoli jinde. Přistihla jsem se, že zírám na každého muže, který jede naproti mně na eskalátoru v metru, a říkám si: Co tenhle? Ten ne. Ten by docela šel.

Překonat pár předsudků

Každopádně situace, že bych se s někým spontánně seznámila, mi začala připadat méně pravděpodobná než existence mimozemské civilizace. Takže jsem si jednoho dne stáhla do mobilu seznamovací aplikaci. Je třeba překonat pár předsudků: ne, není to jen pro mladé, a ne, není to pro zoufalce. Online seznamování už je nějaký čas běžnou součástí života. Počet párů, které se seznámí online, už dnes převyšuje ty, kterým se to povede přirozenou cestou. Doba covidová se všemi lockdowny tomu výrazně napomohla. A věkový průměr těch, kteří hledají štěstí online, se zvyšuje. Takže stahujeme aplikaci a jdeme na to. Ano, pochopili jste správně, tenhle text je velmi osobní. Na pomoc jsem si vzala ještě desítku podobně starých kamarádek, známých a kamarádek kamarádek, které byly ochotné se podělit o své zkušenosti nebo potvrdit relevanci těch mých. Dobrá zpráva hned na úvod je, že sedm z deseti příběhů má happy end. Nebrala bych to rozhodně jako statistický údaj, pouze jako informaci, že to může fungovat. To se ale rozhodně počítá.

Aplikaci už tedy máme v telefonu. Teď vám nejspíš běží hlavou: která ze seznamek je ta správná, je to vůbec pro mě a je to pro mě právě teď? Ke všemu se dostaneme. Znalci lidských duší doporučují pouštět se do dalšího vztahu teprve ve chvíli, kdy jste zcela vypořádaná s tím předešlým. Dává to smysl. Nicméně pár kamarádek se mi svěřilo, že na seznamku skočily už v době, kdy se rozcházely či rozváděly a uspořádaného neměly vůbec nic. Poměrně rychle tam našly převozníka, tedy vztah na pár měsíců, který jim pomohl překlenout nejnáročnější porozchodové období, a hlavně nepropadnout pocitu, že jsou „marné, neatraktivní, staré a jednou zemřou o samotě“. Za to patří všem převozníkům světa velký dík.

Žiju fajn život…

Nicméně vyplatí se poohlížet se po partnerovi v době, kdy ho nepotřebujete jako berlu, díky níž doklopýtáte k vlastní spokojenosti, ale v rozpoložení, kdy jste sama se sebou a svým životem v rámci možností spokojená. A mít tu spokojenost s kým sdílet by byl hezký bonus. Přesně tak jsem si připadala, takže jsem do profilu nahrála fotku z nedávného redakčního focení, pod ni hezky přiznala svůj věk a místo dlouhého vysvětlování jsem napsala „Žiju fajn život, ráda bych ho s někým sdílela.“ Během pár minut mi cinkla první zpráva: „Ahojky kočičando, jsou zrzky skutečně tak divoký, jak se o nich říká?“ Podívala jsem se na profil autora zprávy: Tomáš (32), fotka s kamarády a oroseným půllitrem piva a další, nejspíš z dovolené v Chorvatsku, s dost spáleným pupíkem. „Ahoj Tomáši, těžko to posoudím, nemám osobní zkušenosti s blondýnami či brunetami,“ odpověděla jsem.

Hned několik hrubých začátečnických chyb! Seznamky obvykle umožňují nastavit si v profilu věkové rozmezí potenciálních partnerů, což sice nezabrání Tomášovi (32), aby na vás nereagoval, pokud má zálusk na dámy 45+, ale vám to lépe vymezí hrací plochu a nebudete se muset prohrabovat profily, které pro vás nejsou relevantní. A můžete si také nastavit vzdálenost, jestli vaše potenciální rande musí bydlet za rohem, ve stejném městě, nebo alespoň v okrese. Takový Tinder je například fér v tom, že tam může komunikace nastat teprve ve chvíli, kdy oba zúčastnění dojdou ke shodě, tedy oba „swajpnou“ své fotky doprava. A v neposlední řadě: to, že vám někdo napíše, neznamená, že mu musíte odpovědět, i mlčení je reakce. A Tomáš (32) by si nic jiného nezasloužil. Takže jsem byla vtipná úplně zbytečně. Na tohle člověk intuitivně přijde časem.

Rybáři, cyklisti a lyžaři

Na začátku se mísí rozpaky, okouzlení a lehký šok. Nikdy jsem netušila, že je mezi českými muži tolik rybářů. A už vůbec by mě nenapadlo, že fotku, jak (často potmě) třímají celí uřícení velkého kapra, budou považovat za natolik atraktivní, aby na ni lákali ženy. Co do četnosti následovaly fotografie z cyklovýletů (v helmě a slunečních brýlích), z lyžovačky (v helmě a lyžařských brýlích), z dovolené u moře (v plavkách a slunečních brýlích), s autem (nejspíš cizím). Vzpomněla jsem si na film Walter Mitty a jeho tajný život, kde hlavnímu hrdinovi radí, ať si dá do profilu fotku, jak skáče do vodopádu nebo strká hlavu do lví tlamy (či tak nějak), na to prý ženy letí. Mně by pro začátek stačilo alespoň tušit, jak dotyčný vypadá. Ale zase jsem se dozvěděla, že se věnuje různým sportům (což je prima) a viděl moře (aspoň něco). Při listování profily nejspíš narazíte na pár mužů, které budete znát. Někteří z nich budou ženatí. A někteří – alespoň pro své okolí – šťastně ženatí. Tohle mi potvrdily prakticky všechny spřátelené konzultantky. Všechny nás to zarazilo, ale vyhodnotily jsme to shodně: Není to náš byznys.

Samozřejmě jsem narazila i na profily, které ve mně vzbuzovaly jisté sympatie. Tak jsem dala lajk a čekala, co bude. Alibisticky jsem tomu říkala „nechat muži prostor, aby se vyjádřil“.

Konverzace často začala (a také skončila) pouhým „Ahojky“ nebo „Čauky“. Když dal dohromady celou větu, případně celou větu rozvitou, dokázal v ní neudělat žádnou gramatickou chybu, dokonce se obtěžoval s interpunkcí nebo i diakritikou, udělalo mi to upřímnou radost. A mohli jsme se posunout o stupeň dál. Tohle není povýšenost člověka, který se živí psaním, ale realita života. Kouzlo seznamek je v tom, že vám rozšíří obzor. Dostanete se do kontaktu s lidmi nejen mimo vaši bublinu, ale i mimo sociální skupinu, zkrátka s muži, s nimiž byste se v reálném světě nejspíš nepotkala. Tohle mě na čas dost zaujalo, i když to byl spíš sociální experiment než příležitost k seznámení. S řadou mužů jsem zabředla do obsáhlejších konverzací. Leckteří se cítili osamělí, citově zlomení z předchozích vztahů, někteří si chtěli jen povídat, jiní chtěli sex na jednu noc, další sex na mnoho nocí, někteří byli arogantní a urážliví, jiní celkem milí, pár jich bylo i vysloveně zajímavých. Posbírala jsem během té doby hodně příběhů, ale doporučuji tuhle chybu nedělat, je to žrout času a vysavač energie.

„Jaké máš koníčky?“

Efektivnějšími cestami se vydalo několik mých kamarádek, které měly na komunikaci manuál: „Pokud ve mně do třetí zprávy něčím nevzbudil zájem, tak jsem konverzaci ukončila.“ „Vždycky jsem se po chvíli zeptala na jeho bývalou, když mlžil nebo o ní mluvil špatně, šla jsem od toho.“ Od prvního oťukávání se přesunete k tomu, jakou děláte práci, a pak nejspíš padne otázka „Jaké máš koníčky?“ Ta mě vyváděla z míry. Hodně ráda vařím, baví mě chodit pěšky, jezdit na výlety, v zimě lyžuju, chodím na koncerty, hodně poslouchám muziku, taky filmy sleduju, čtu, když to jde, cestuju, mám práci, která mě dost baví, dělám pořád něco a nemám čas se nudit. Ale jsou tohle koníčky? Pavlína chodí zpívat do sboru, Klára maluje na hedvábí, Radka má psa, s kterým chodí na výstavy, to by mohly být koníčky. Ale já nic, nemám koníčky! Já prostě jen žiju život. Tohle bych o sobě bez seznamky nezjistila. Stejně jako to, že muži koníčky bytostně potřebují. Zatímco spousta žen, podobně jako já, hlavně žije život. Uf, dost se mi ulevilo.

Dlouhé hodiny s výměnami zpráv jsem z výše uvedených důvodů zavrhla. Opravdu celkem rychle pochopíte, jestli se s někým chcete vidět, nebo ne. Když se schylovalo k rande, obvykle jsem konverzaci přesunula ze seznamky na WhatsApp, to znamená, že chcete po dotyčném jeho telefonní číslo (a vy poskytnete to svoje). Také jsem chtěla znát celé jméno, abych si ho mohla uložit, „protože Petrů mám v mobilu asi tak deset“. Ve skutečnosti jsem si pána projela Googlem. Jistá obezřetnost je namístě. Výběr místa jsem obvykle nechala na něm, říkala jsem si, že i to o dotyčném dost vypoví. Některé příliš dobrodružné výlety nebo nepřiměřené večeře jsem si mohla odpustit. Napoprvé bohatě stačí zajít na kafe. Můžu vás uklidnit, bude to nejspíš podobně trapné, jako když vám bylo šestnáct. Někdy budete mít chuť po pěti minutách odejít (tak se prostě omluvte a odejděte), někdy se kafe protáhne i na procházku. Občas jsem mluvila jen já (aniž bych měla tu ambici) a někdy jsem se vůbec nedostala ke slovu „holčičko, tomuhle prostě nemůžeš rozumět“ nebo „to ani nemusíš říkat, tebe je plnej Google“. Leckdy bylo zjevné, že „dotyčného zajímají hlavně moje prsa a ne, jestli máme šanci si porozumět“, jak mi napsala jedna moje známá a já to musím potvrdit.

Potkala jsem taky pár opravdu zajímavých mužů, s kterými jsem si skvěle popovídala, i když bylo jasné, že z toho nic nebude (díky jednomu jsem poznala spoustu dobré muziky, další mi zase sestavil kvalitní tréninkový plán). Jedna z mých respondentek měla poznámku, která sem přesně pasuje: „A mužům na seznamkách, kteří tvůj text budou číst, bych vzkázala: ptejte se. Protože jedině zájem funguje.“ Je to tak, párkrát se stalo, že jsem se na rande cítila opravdu fajn, cítila jsem skutečný zájem a nenudila jsem se, což vedlo k tomu, že jsme se pak viděli opakovaně. To ale pořád neznamená, že jsme v cíli. A kolik rande je dost rande? Já jich absolvovala řádově desítky, jedné známé klaplo (alespoň na čas) hned to první, jiná si naplánovala randící týden a až pátý muž byl ten pravý.

Ghosting, zombiing a dick pic

I slibně se rozvíjející vztah se ale může z ničeho nic pokazit. Po týdnu, po měsíci i po půl roce. To se dostáváme k těm méně příjemným zkušenostem, které mi potvrdila většina žen a sama jsem je zažila několikrát: vžily se pro ně termíny ghosting a zombiing. Po nějakém čase se muž jednoduše vypaří, aniž by dal vědět proč, a nijak nereaguje (ghosting), případně se po nějaké době vynoří a dělá, jako by se nic nedělo (zombiing). Je to poměrně frustrující a jediná obrana je, nebrat si to osobně: pán to s největší pravděpodobností rozjel na více frontách a nakonec si vybral jinde, nebo si nevybral vůbec, protože si ani vybrat nechtěl, případně vybírá dodnes. To ale není vaše chyba. I muži kolem padesátky se dokážou chovat nezrale, a přestože jasně řeknete, že máte zájem jen o seriózní vztah, v jejich pojetí vypadá seriózní vztah někdy jako krátkodobá avantýra. V některých seznamkách na to existují kolonky – vážný vztah, nezávazný flirt nebo třeba jen sex na jednu noc – každý má možnost vyjevit svůj skutečný zájem a na druhé straně pak je jasno. U některých seznamovacích aplikací ale tato možnost vztahových preferencí není v prvotní nabídce, a pak si tuto část budete muset dovysvětlit. Pozor, to co vám připadá jasně naznačeno, nemusí stejně chápat druhá strana. Proto nemlžte a formulujte věci jasně.

A když už jsme u těch nepříjemných zkušeností, existuje něco jako fenomén falešných profilů. Většinou jsou na nich velmi dobře vypadající muži, často cizinci s atraktivní prací někde hodně daleko, párkrát jsem na ně narazila. Jsou velmi milí, vstřícní a zdvořilí, chtějí si získat vaši důvěru, a když mají pocit, že je háček zaseknutý dostatečně hluboko, dojde na peníze. Pak se o takových případech píše v novinách a točí se o nich filmy, třeba Atlas ptáků. Takovou zkušenost rozhodně nepotřebujete, proto se zaměřte na profily tzv. ověřené. Taky stále existují podvodníci „tradičního střihu“. I když počty nově uzavřených sňatků nemají zvlášť vzestupnou tendenci, sňatkoví podvodníci ze světa nevymizeli. Pánové, kteří se topí v dluzích, vám tuto skutečnost samozřejmě nepřiznají a přijdete na to až ve chvíli, kdy sednete na lep jejich zdvořilé vemlouvavosti. Sňatek dnes sňatkoví podvodníci neslibují, ale klidně ho uzavírají. Cestu k vašemu majetku mají v tu chvíli mnohem otevřenější.

Na seznamu toho, co dalšího nepotřebujete při seznamování zažít, nemůže chybět fenomén dick pic, tedy nevyžádaná fotografie mužského přirození. Posbírala jsem jich proti své vůli hodně a nebyla jsem sama. Tyhle obrázky posílají mladí i velmi zkušení, ti se školou života i ti s několika tituly. My ženy to moc nechápeme a radost nám to nedělá, jak pravila jedna z mých konzultantek seznamovacích epopejí: „Asi mají pocit, že si partnera nevybíráš podle toho, jaký je a co ho baví, ale podle toho, jestli ponáší nalevo, napravo či jak vypadá jeho erekce.“ Jediná cesta je to ignorovat a pána si vymazat či zablokovat. Tedy pokud vám podobné obrázky nečiní libé pocity. Proti gustu…

Zaplatit?

Vyvolávají ve vás vidiny podobných eskapád nevolnost? Nebojte. Není to všude. Na placených seznamkách je četnost nepříjemných zkušeností menší a pobývají tam serióznější muži. Také tu vyplníte více či méně obsáhlý dotazník, díky kterému by vám seznamka měla generovat partnery pro vás vhodné. Ale po čase můžete zjistit, že se tam točí dokola stále ti samí. Komunikace nebývá zrovna moc živá a leckdy nejsou aplikace uživatelsky příliš vstřícné. A také není úplně snadné se z placené seznamky vyvázat. Neplacené seznamky sice také usilují o to, abyste se posunula mezi jejich platící klienty, ale není to nutné, základní funkce jsou dostačující. Žije to v těch vodách sice poměrně divoce, ale záleží na vás, koho si pustíte blíž k sobě. Nemusí to klapnout hned, ani za měsíc, ani za rok. Pak si dejte pauzu a zkuste to znova.

Happy endy existují

„Single jsem byla dva roky, celkem jsem byla tak na dvaceti rande. Poznala jsem zajímavé lidi – krizového manažera, chlapíka, co pořádal výlety za šamany do Peru, nebo anesteziologa. Narazila jsem na několik sebestředných náfuků, zažila pár vzplanutí a odmítnutí a ještě víckrát musela napsat, že z toho nic nebude. No a z posledního rande bude v červnu svatba.“ Tohle je jeden z deseti příběhů, které jsem posbírala při přípravě tohoto textu. Ty s happy endem měly často jeden společný rys: klaplo to ve chvíli, kdy jsme udělaly něco jinak, připustily něco, co jsme předtím vylučovaly, přehodnotily své nároky, nebo prostě nechaly události jen tak plynout. „Nechtěla jsem cizince.“ „Chtěla jsem někoho podobně kreativního, jako jsem já.“ „Hlavně, aby nebyl ženatej! Tenhle je, protože pořád nevyřešil všechny ty papíry. Ale jsme spolu tři roky a je to moc fajn. Kdybych trvala na svých požadavcích, tak bych o to přišla.“

Je správné mít svou představu o partnerovi, ale je také úplně stejně v pořádku žádnou představu nemít a nechat se překvapovat tím, co vám život postaví do cesty. Prostě jen vnímejte, jak vám s tím člověkem je.

A jak jsme dopadla já? Po půlročním vztahu s mladším mužem jsem se zařekla, že mladšího už nikdy. Trvala jsem na tom asi dva roky, pak jsem po měsíci kývla na rande nejmladšímu muži, který mě kdy na seznamce oslovil. Jsme spolu dva roky a jsem mu dost vděčná za to, že mě měsíc ukecával. Naučila jsem se, že možné je úplně všechno. V reálném životě by se mi to nikdy nestalo. „Seznamkám fandím, klidně tam půjdu i v šedesáti, když to bude třeba,“ tvrdí moje známá a já s ní souhlasím.

Seznamkové desatero

1. Nic si neberte osobně. Každý si bojuje svůj boj a netušíte jaký, pokud je někdo nepříjemný nebo arogantní, je to jeho problém, ne váš.

2. Nehrajte hry. Chovejte se přirozeně, pokud někoho chcete oslovit, udělejte to. Pokud vám to není vlastní, vyčkejte, až někdo osloví vás.

3. Buďte upřímná. Použijte aktuální fotky, napište svůj reálný věk, nemlžte o okolnostech, v nichž žijete. Od ostatních chtějte totéž, je to fér.

4. Srovnejte si život. Nevrhejte se na seznamky, když nejste v pohodě. Jestli máte nevyřešené předchozí vztahy, cítíte se citově zraněná nebo jinak frustrovaná, nemusí být seznamka pro vás ideální prostředí.

5. Mějte trpělivost. Najít někoho, s kým si budete rozumět, je otázka náhody, štěstí, ale i trpělivosti. Nemusí se to podařit hned. Dejte si pauzu a začas to zkuste znova.

6. Neplýtvejte časem. Seznamky mohou mít podobný efekt jako sociální sítě, dá se na nich trávit spousta času, můžete si tam posílit sebevědomí, ale také promrhat spoustu večerů, které jste mohla věnovat třeba sama sobě.

7. Buďte opatrná. Dostáváte se do kontaktu s lidmi, které neznáte. Mohou mít ty nejlepší úmysly, ale také ne. Dávejte si schůzky na veřejných místech a pro jistotu dejte vědět kamarádce, kam jdete a s kým.

8. Buďte otevřená. Na seznamkách narazíte na muže, s nimiž byste se v reálném životě nejspíš nepotkala, buďte otevřená nečekaným možnostem, byť vám připadají nepravděpodobné.

9. Nemějte přehnané nároky. Vysnít si ideálního muže může být ošemetné, třeba takový neexistuje. Raději se nechte překvapit tím, co vám náhoda přinese.

10. Nenechte se do ničeho tlačit. Jestli je vám cokoli nepříjemné, jděte od toho. Můžete narazit na manipulátory, to ale neznamená, že jsou všichni špatní.

Autorka

Autorka

vystudovala dějiny filmu, o filmu psala do Lidových novin a Reflexu, poté byla šéfredaktorkou časopisů Gurmet a F.O.O.D., nyní působí jako nezávislá novinářka, má dospělého syna, je rozvedená, žije s přítelem.