Co přesně znamená zdravý pohyb?

Pohyb zdravě vedený, řízený. Všeobecně je dobře, když se lidé hýbou. Pokud ale chodí cíleně cvičit, měl by je vést erudovaný člověk, který opravdu ví, co dělá. Jako může být dobrý a špatný kadeřník, může být dobrý a špatný cvičitel.

Je to o to důležitější, když už máme nějaké pohybové potíže?

Určitě. Je to důležité pro naše další pohybové návyky, abychom neměli větší bolesti nebo předešli operacím. Profesor Pavel Kolář (fyzioterapeut pečující o vrcholové sportovce, pozn. aut.) použil v knize Labyrint pohybu přirovnání ke kapce vody, která udělá díru i do betonu, pokud kape dlouho na jedno místo. Platí to i o těle – jakmile ho začneme používat v neoptimálním nastavení, budeme ho nesprávně zatěžovat a nerovnoměrně opotřebovávat klouby, vazy, šlachy… Pak tělo povolí a problémy jsou tady.

Čtěte také

Hormonální jóga, cesta k harmonii

Čtěte také

Hormonální jóga: Vrátí tělu rovnováhu. Pomůže s klimakteriem i menstruací

Přicházejí za vámi často ženy, které cvičí dlouho, ale blbě?

Nejen ženy. Ale sděluju jim to mírněji. Žádný cvičitel není dokonalý, i já mám své limity, dělám chyby a zdaleka neznám vše, co bych chtěla. Nejlepší je, když děvčata, a tím myslím kategorii 30+ až 80+, přijdou dřív, než nastane nějaký problém. Ženy přicházejí obvykle za pět minut dvanáct, muži většinou až po dvanácté. Když jim na začátku vysvětluju základní pojmy jako neutrálně nastavená pánev a páteř, ptám se, jestli vědí, co to znamená. Celkem nedávno mi to řekla jedna klientka poprvé od doby, co učím.

Přitom je to jedno ze základních pravidel zdravého pohybu.

Učím je to vleže na zádech, což je nejjednodušší pozice pro pochopení a správnou stabilizaci trupu. Pak se snažíme převést to do stoje, kdy je třeba správně zapojit celé dolní končetiny. Jednoduše řečeno – když nestojíme správně na nohou, nemůžeme docílit správného nastavení pánve a trupu. Je potřeba na tělo nahlížet sofistikovaně, což mě fascinuje. Když něco vysvětluju, necvičím při tom, protože bych bránici jako hlavní dýchací sval nezapojovala správně.

Takže když mě bolí záda, může to být od nohou?

Může. V těle fungují svalové řetězce a nelze řešit jen tu část, která bolí. Už významný profesor fyzioterapie Karel Lewit říkal, že příčina bolesti není v místě, kde ji cítíme, ale o segment výš nebo níž. A bolavé místo je tím nejslabším článkem v řetězci, který vypoví. Často za mnou přicházejí lidé, že je bolí záda, a já jim vysvětluju, že musíme například změnit nastavení nohou. Nejpodstatnější a přitom nejpřirozenější je ale dech.

Čtěte také

Ukládání tuku souvisí s metabolickým syndromem

Čtěte také

Roste vám v menopauze břicho a prsa? Takhle to můžete zlepšit

Že neumíme správně dýchat? Na to upozorňují odborníci často...

Zjišťuju, že lidé kapacitu bránice skoro vůbec nevyužívají, neumějí dýchat. Hlavně když sedíme, musíme si vědomě řídit držení těla i správné dýchání. Víte, o kolik procent se zpomalí náš metabolismus, když hodiny nepřetržitě a strnule sedíme a soustředíme se na práci u počítače?

O padesát procent?

Až o devadesát procent! Tělo jde fyzicky do útlumu, začneme mít zpomalené reakce. Dýcháme mělce, pomocnými svaly a jakmile bránici nepoužíváme, začíná tělo celkově chřadnout. Začneme být unavení, takže si dáme jednu dvě kávy, pak jsme dehydratovaní… Je prostě potřeba se pravidelně zvedat ze strnulého sedu, protože jinak jdeme sami proti svému tělu. Sedavá digitální doba nás odvrací od pohybu, který je nám přitom tak přirozený.

Pomáháte i lidem, kteří jsou vycvičení z fitness – mají na břiše pekáč buchet a přitom je bolí záda?

I když se dnes už dbá na to, aby byli fitness instruktoři erudovaní, stále se při posilování přetěžují povrchové, tedy dlouhé svaly. Většinou tyto klienty zpomaluju a chci, aby začali aktivovat hluboké svaly, které jsou malé a vždy je „přebejčí“ větší sval. Jednou za mnou přišel svalnatý fitness chlapík, který poctivě posiluje. Chtěla jsem po něm jen základní neutrální pozici s výdrží a správným dýcháním. Úplně se klepal a pak mi volal „Nemůžu nic dělat, jsem úplně vyřízenej!“ Řekla jsem mu, že je to v pořádku, protože zapojil něco, co dosud neužíval. Mnohdy se stane, když přijde člověk už s bolestmi, že sáhnutím do celého systému v těle se můžou problémy dočasně zhoršit. To ale není špatně. Jen chceme po těle něco jiného, než bylo zvyklé dosud dělat, a všechny změny prostě bolí.

Čtěte také

Lékaři upozorňují: I když budeme mít sebelepší metody léčby, nejdůležitější je včasná prevence

Čtěte také

Rakovina prsu: Nové metody umožní ženám vyhnout se obávané chemoterapii

Kdy bolet přestanou?

Mám radost, když se lidé po zhruba půl roce až roce dostanou do fáze, kdy si to začnou užívat a vnímají, že své tělo cítí jinak, než když přišli poprvé. Je to ale běh na dlouhou trať.

Jaký vliv má na naše tělo stres? Bývá příčinou bolestí?

Náš životní styl je strašně rychlý a přináší řadu fyzických problémů. Přemíra stresu nám nedovolí vypnout a relaxovat, tím pádem regenerovat. Psychika je natolik přetížená, že to tělo najednou přestane fyzicky zvládat. Cítím to i sama na sobě jako samoživitelka. Když mám zkombinovat práci s péčí o rodinu, domácnost, dům a zahradu, často mi pro sebe zbude chvilka až v noci, na úkor spánku. A tady pak začínají problémy, protože psychika a fyzično jsou spojené nádoby. A naopak – cvičení nám může psychicky pomoci. Když jsem po smrti první dcery začala cvičit, postupně jsem pohled upřený do země zvedala, až jsem se dokázala napřímit a dívat před sebe. Učit zdravý pohyb mě hrozně baví a naplňuje, čerpám z toho energii, byť jí hodně vydávám. Ale dělám to s láskou. Snažím se lidem přinést aspoň trochu úlevy a pomoct jim vnímat jejich tělo komplexně.

Čtěte také

Cévní mozková příhoda v Česku ročně postihne přibližně 25 tisíc lidí.

Čtěte také

Mozková mrtvice. Při záchraně jde stále o minuty, šance jsou ale nyní lepší

Zmínila jste smrt dítěte, která vám změnila život i profesi.

Pohyb jsem milovala vždycky, dělala jsem aerobní dynamické sporty, tandemové seskoky… Pak jsem přišla do jiného stavu. Porodila jsem zdravou holčičku. Anička zemřela čtyři dny po porodu, v důsledku pozdě nařízeného císařského řezu. Už dva měsíce před porodem jsem musela ležet, což mi po fyzické stránce nepřidalo. Po porodu jsem se rozpadla i psychicky. Začala jsem chodit na rehabilitace a pak zjišťovat, co vlastně můžu dělat za pohyb. A tehdy jsem objevila pilates. Tělo mi sílilo, ale nestačily mi informace, které jsem dostávala. Proto jsem si udělala první certifikovaný kurz a vydala se touhle cestou. Sama jsem cvičila, pak jsem začala předcvičovat v menších skupinách… a pak jsem podruhé otěhotněla. Asi po dvou letech mi začaly potíže s ramenem, cítila jsem, že moje tělo nedrží, jak by mělo. Regenerace nebyla jako dřív, měla jsem už Barunku… A tak jsem absolvovala řadu seminářů, kurzů a workshopů. Vzdělávala jsem se dál a po osmi letech praxe si otevřela vlastní studio. Už ne jen klasický pilates jako na začátku, ale promyšlený cvičební systém navazující na rehabilitační péči.

Školila jste se také u profesora Koláře?

Ano. Když jeho centrum otevřelo kurzy DNS (Dynamická neuromuskulární stabilizace, pozn. aut.) i pro sportovce a trenéry, bylo to přelomové. Paradoxně to učil ve světě, ale u nás byly kurzy do té doby určené jen fyzioterapeutům. Do té doby jsem se vzdělávala v IQ pohybu u Daniela Müllera – svého nejlepšího životního učitele. Pak jsem ještě navázala kurzem Spiraldynamik pod vedením Lenky Kazmarové, který byl tehdy u nás také poprvé určený nejen fyzioterapeutům a rehabilitačním lékařům. Těší mě, že i Česká komora fitness stále více propaguje, aby zdravotníci a sportovní pohyboví trenéři spolupracovali, protože fyzioterapie a rehabilitace kapacitně nestačí.

Z toho, co jste mi řekla, mám pocit, že pokud se chceme hýbat zdravě, musíme při tom dost přemýšlet.

Přesně tak! Snažím se lidem dát návod pro běžný život, jak něco v těle ovlivnit a změnit do budoucna. Chci, aby přemýšleli, jak si správně čistit zuby, klekat k pletí na zahrádce nebo něco zvedat – aby pohyby dělali správně a neubližovali si. Když budou přemýšlet o chůzi, kolena jim přestanou tancovat lambadu a zůstanou pěkně v ose. Nejen že budou mít větší stabilitu, ale změny k lepšímu se začnou řetězit a pak je mohou přestat bolet i ta záda. Není to o tom, jednou týdně si zacvičit – je to vlastně životní styl, kdy své každodenní pohyby děláme vědomě.

Čtěte také

Zázvor pomáhá při virových onemocněních

Čtěte také

Zázvor pomáhá proti virům, únavě a posiluje imunitu a zlepšuje prokrvení těla

JITKA MOULISOVÁ (43)

• Pohybová specialistka s jedenáctiletou praxí, učitelka zdravého pohybu.

• Absolvovala desítky kurzů, je i profesionální chůvou.

• Vystudovala provozně-ekonomický obor na Jihočeské univerzitě, pracovala jako firemní bankéřka.

• Po smrti prvního dítěte změnila život i profesi. Má dceru (9) a syna (5).

• Žije v Hluboké nad Vltavou, v Českých Budějovicích založila pohybové studio – www.zdravypohybcb.cz.

 

Čtěte také

Obrázek Vlasta.cz

Čtěte také

Antioxidanty odstraňují únavu, denně ale musíte sníst 400 gramů zeleniny