Zdroj: Shutterstock
Manželova závislost mě stáhla na dno. Nechápu, jak jsem mohla být tak slepá
Když člověk miluje, nevidí, neslyší. O tom se ostatně na vlastní kůži přesvědčila čtenářka Radka, které soužití s bývalým partnerem přineslo nečekané trable. Díky nejbližší rodině je ale překonala a nyní má šanci začít od začátku. Cesta k prozření ale byla dlouhá.
S Pavlem jsem se seznámila v baru. Moc do takových podniků nechodím, ale ten večer jsem do jednoho zavítala. Měla jsem za sebou náročný týden v práci, tak jsem si řekla, že si zasloužím trochu povyražení.
Netrvalo dlouho a na drink mě pozval pohledný blonďák. Představil se mi jako Pavel. Okamžitě jsme si padli do oka a povídali si celý večer. Kolem půlnoci na mě začala doléhat únava a já se rozhodla odebrat k domovu. K mému překvapení se z Pavla vyklubal gentleman a nabídl mi doprovod.
Při loučení si na mě vzal kontakt a s rošťáckým úsměvem se zeptal, zda mě může ještě někdy vidět. Souhlasila jsem. Kdybych však tušila, jak si tím na dalších pár let zavařím, beru nohy na ramena a utíkám, jak nejrychleji umím. Bohužel čas vrátit nejde.
Studená sprcha
Každý začátek vztahu je krásný a my jsme nebyli výjimkou. Pavel rozdával dobrou náladu všude, kam vkročil, a já ho za to obdivovala. Vzhlížela jsem k němu. Osobně jsem spíš introvert, takže usměvavý vtipálek mi velmi imponoval. Navíc byl neuvěřitelně pozorný. Miloval mě, a kdyby mohl, snesl by mi modré z nebe. Proto když mě po necelém roce požádal o ruku, souhlasila jsem. Časem jsem však zjistila, jak moc velký krok vedle to byl.
Pavel měl totiž jednu zásadní chybu, o níž jsem neměla tušení – hrál automaty. Podezřívat jsem ho začala ve chvíli, kdy se nám doma z ničeho nic objevilo domácí kino a nový stolní počítač. Z platu automechanika by si takové drahé věci dovolit nemohl.
Pravda vyšla najevo po dvou letech manželství a já se nestačila divit. Vůbec jsem člověka, o kterém jsem si myslela, že ho znám, a že je ten pravý, nepoznávala. Pavel totiž nejen že každý večer po práci chodil hrát automaty a za vyhrané peníze mi kupoval dárky a věci do domácnosti, které se však vzápětí ztrácely, ale co víc, potají se vkrádal i do mé peněženky a bral si bankovky.
Nový začátek
Když nám pak jednoho dne u dveří zazvonil exekutor a já se dozvěděla, kolik manžel dluží, zbortil se mi svět. Podala jsem žádost o rozvod a svého dnes již bývalého muže přesvědčila, aby se šel ze své závislosti léčit. Dluhy, které během let nasekal, spadly pochopitelně i na mou hlavu. Naštěstí se za mě postavila rodina, která mi pomohla vše splatit a následně se odrazit ode dna. Díky nim jsem mohla začít nový život. Jsem za to svým nejbližším nesmírně vděčná. Vím, že sama bych to nedokázala.
Zdroj: vlasta.cz
