Naši předci jedli polévku každý den. Často i k snídani. Bylo to totiž levné, a zároveň vydatné a zdravé jídlo. My často polévky opomíjíme, protože přece nemáme čas připravovat (a možná ani konzumovat) několikachodový oběd či večeři. Ovšem naše babičky moc dobře věděly, proč říkají, že polévka je grunt!

S jejich tvrzením souhlasí výživová poradkyně Nicole Lukášková. „Naši předkové byli velmi intuitivní, i bez výzkumů velmi dobře znali blahodárné účinky teplé polévky na kvalitu našeho trávení.

Tam, kde je zdravé trávení a střevo, se dá každá nemoc vyléčit,“ říká s odkazem na to, o čem se v poslední době mluví stále častěji. Ve střevě se totiž skrývá až 80 procent naší imunity.

Čtěte také

Žena v kuchyni

Čtěte také

Sacharidové vlny vám pomůžou nastartovat metabolismus a rychle zhubnout

„Pokud je střevo zdravé a střevní mikroflóra v rovnováze, máme kromě jiného i dobrou imunitu,“ vysvětluje a dodává, že trávení ale začíná už v žaludku (potažmo v ústech důkladným žvýkáním). „Když strava není dostatečně natrávená, problém se jen přesouvá do oblasti střev. A v tom jsou právě polévky grunt. Zahřívají, a jestliže jsou správně upraveny, energeticky posilují oblast našeho trávení.“

Sezonní je vždycky zdravější

Naše babičky připravovaly polévky přesně podle dnešního trendu: z regionálních a sezonních produktů. V chladných částech roku využívaly dostupné luštěniny a zeleninu, na jaře přidávaly první bylinky

(dnes bychom spíš řekli plevely), které dodávaly vitaminy a minerály na povzbuzení organismu po vysilující zimě. Celoročně polévka odrážela to, co právě rostlo, co se zrovna urodilo. V tom se také skrývá kouzlo tohoto pokrmu. Nikdy nemusíme mít na talíři to stejné, pokaždé můžeme polévku něčím ozvláštnit, můžeme do ní zapracovat zbytky od včerejšího oběda, vyzkoušet jiné koření či přísadu. Fantazii se meze nekladou a v podstatě nikdy se nemůžeme splést.

Čtěte také

Chůze do schodů

Čtěte také

7 tipů jak zapojit pohyb do každodenního života

Jak zdůrazňuje Nicole Lukášková, zdravotní efekt mají právě polévky našich babiček. „Rozhodně ne gulášovky, polévky zahuštěné moukou, s chemickými dochucovadly či krémové se smetanou, ty naše babičky nejedly,“ usmívá se s tím, že na jejich stole se objevovaly zeleninové polévky s krupkami.

„Polévka prohřála oblast zažívání, tedy energeticky prohřála náš střed. Z celostního pohledu zelenina sníží překyselení, a navíc se jedná o prebiotikum, tedy potravu pro naši střevní mikroflóru. Krupky dodaly polévce ‚slizovou‘ texturu, která chrání střevní sliznici. Zelená petrželka, kterou babičky našly klidně i pod sněhem, není jen ozdobou, ale dodává jídlu nezbytnou vitální složku a enzymy pro podporu trávení,“ popisuje odbornice, jak šikovně to naši předci měli vymyšlené. My se dnes k jejich moudru vracíme, poté co jsme se průmyslově vyrobenými potravinami přesytili a hlavně pochopili, že nepředstavují ideální cestu ke zdraví.

Čtěte také

Ženy na nákupech

Čtěte také

17. listopad a otevírací doba obchodů ve svátky. Jak se v tom vyznat

Reklamy nás sice přesvědčují, že se v dnešní hektické době vyplatí nasypat obsah pytlíku do hrnce s vodou, ale uvařit lahodnou polévku z pár základních surovin je mnohem lepší a časově to nemusí být o tolik náročnější. Místo sypké směsi bůhvíjakého původu dáme do kastrolu pokrájenou zeleninu, přisypeme bylinky, a taky máme hotovo za pár minut.

I s rýmou zvládneme připravit vývar

Stačí dodržovat jen pár zásad. „U zeleninové polévky je vždy důležitá čerstvost – jakýmkoli ohříváním už má kyselinotvornou tendenci, což je velká škoda,“ podotýká Nicole Lukášková a dodává, že stejně jako u každého jídla je důležitá „čistota“ surovin. „To znamená polévka ze základních potravin, kterou dochucujeme bylinkami, zelenou posypkou, lahůdkovými kvasnicemi či fermentovanou miso pastou. Pokud jste zvyklí na jíšku, můžete ji vynechat a v polévce rozvařit červenou čočku – nikdo to nepozná a výživově ji obohatí. Místo smetany v krémových polévkách můžete část zeleniny rozmixovat. Díky tomu i sníte více zeleniny,“ dává jednoduchý návod, jak na to.

Čtěte také

Žena v bundě

Čtěte také

Kabát à la spacák na zimu nic netrumfne. Zaměřte se na kapuce a lemy

Vyloženě léčivý je vývar z masa a kostí. Pokud jsme nachlazení, je to přímo ideální pokrm na posílení organismu. Jak píše na svém food blogu Zásadně zdravě Jana Králiková, výživová poradkyně a kuchařka, která se tituluje nutriční gastronomka: „Co byste si vybrali – síťovku plnou pomerančů, mandarinek, jablek nebo obecně ovoce, u něhož je tak nějak zažité, že je obzvlášť při nachlazení skvělým zdrojem (nejen) vitaminu C, a tak vás postaví na nohy? Nebo pořádnou porci poctivého vývaru?“ Při vysvětlování jeho léčebného působení opět zmiňuje fakt, že se střevům říká druhý mozek, protože jsou naším největším orgánem, v němž sídlí imunita.

„Výhoda vývaru je, že ho navíc hravě zvládnete uvařit i sami, a to i pokud vám není zrovna dvakrát hej. Stačí vám maso, případně kombinace s kostmi (ideálně v bio kvalitě a primárně drůbeží, ale klidně i králičí nebo hovězí), kořenová zelenina (mrkev, pastinák), koření (bobkový list, nové koření, pepř), cibule, česnek, voda, (pomalý) hrnec a pár hodin času, kdy vývar necháte táhnout a sami si nejlíp půjdete schrupnout. Můžete přidat i lžíci až dvě jablečného octa, který z kostí ve vývaru vytáhne maximum minerálů,“ radí Jana Králiková (přesný recept dole na stránce v boxu).

Čtěte také

Strečink

Čtěte také

Strečink každý den: Skryté benefity i jak s ním začít, aby krk a záda nebolela

Také Nicole Lukášková mluví o tom, že pro regeneraci střeva a zvýšení imunity jsou vývary z masových kostí zvlášť blahodárné. „Pokud je vaříme opravdu dlouho, do rozpadání kostí, uvolňují se do vývaru cenné látky. Dlouze tažený vývar je doslova celostním lékem. Posiluje zažívání, doplňuje energii, vyživuje krev, regeneruje, snižuje vyčerpání, podporuje nadledvinky a energetickou oblast ledvin. Je nedílnou součástí léčby syndromu zvýšené propustnosti střeva (leaky gut), adrenálního vyčerpání a z něho pramenící hormonální nerovnováhy. Dále posiluje imunitní systém, podporuje zdravé klouby a redukuje celulitidu,“ vyjmenovává odbornice, jež recepty a další rady nabízí ve své knize Jak zvýšit imunitu za 90 dní.

Poctivý imunitní vývar podle Jany Králikové

Doba přípravy: 15 minut, vaření 2–6 hodin,

Suroviny na min. 6 porcí:

  • 3 mrkve
  • 1 cibule
  • 2 česneky 
  • 3 cm čerstvého zázvoru 
  • 3 cm čerstvé kurkumy 
  • 1 lžíce přepuštěného másla (ghí) 
  • 3 bobkové listy 
  • 4 kuličky nového koření 
  • 5 kuliček pepře 
  • 1 celý kuřecí skelet 
  • 2 křidýlka 
  • sůl 
  • 1–2 lžíce jablečného octa

Postup: 

  1. Pokud nemáme zeleninu v bio kvalitě, všechnu ji oloupeme a potom nakrájíme na kousky, cibuli a česnek stačí překrojit na půl, zázvor s kurkumou oloupeme vždy a rozkrojíme podélně.
  2. Na lžíci ghí zlehka orestujeme zeleninu, přidáme koření, vše zalejeme asi 1,5 l vody (během vaření můžeme přilévat, pokud bude třeba), přidáme kuřecí skelet a křídla, jemně ochutíme solí a přilejeme jablečný ocet (ten nebude ve vývaru cítit, ale vytáhne z kostí potřebné minerály). Vaříme na mírném stupni asi 1 až 1,5 hodiny (možná 2, záleží na teplotě). Pokud máme pomalý hrnec, klidně táhneme až 6 hodin nebo přes noc.
  3. Vývar scedíme a popíjíme jen tak namísto čaje nebo s čerstvě a krátce povařenou zeleninou.

Rošťák nechce jíst zeleninu? V polévce ji neodhalí

Polévka má spoustu dalších benefitů. Obsahuje hodně vody, takže nás hydratuje a můžeme ji samozřejmě započítat do denního pitného režimu. Její konzumací také zvyšujeme příjem zeleniny a cenných látek, které obsahuje. Zvláště u dětí, do nichž bývá problém dostat jakékoli syrové plody, je to výhodné. Ale také u seniorů může polévka vyřešit problém s kousáním třeba tvrdé mrkve. Pokud pro nás není některý druh dobře stravitelný, povařený, případně i rozmixovaný našemu zažívání neublíží. Další plus: především masový vývar si můžeme jednoduše namrazit do zásoby a pak ho jen ohřejeme, přidáme čerstvou zeleninu a rychlé jídlo je na stole. Pokud vhodíme i těstoviny, luštěniny, brambory apod., tedy pokud ji připravíme tak, že v ní bude lžíce stát, může se proměnit klidně v sytý hlavní chod… Navíc polévka může podporovat hubnutí. Dáme-li si ji jako první jídlo, náš žaludek se rychle naplní a my pak nesníme tolik toho dalšího.

Čtěte také

Muž a žena

Čtěte také

Ženy jsou po infarktu zodpovědnější než muži

„Určitě může přispívat k hubnutí, a to v několika ohledech. Jednak čerstvá zeleninová polévka s miso pastou v chladném období zahřeje, podporuje trávení, a tedy získání živin z celého jídla. O to méně můžeme sníst. Také zbrzdí případný vlčí hlad,“ říká Nicole Lukášková s tím, že vždy záleží na tom, o jaké polévce se bavíme, na jejím množství a kalorické náloži.

Stejně hovoří i výsledky studie, kterou před lety realizovali na Pensylvánské státní univerzitě v USA. Když účastníci výzkumu zařadili před hlavní chod polévku, snížili svůj celkový příjem kalorií během oběda až o 20 procent ve srovnání se dnem, kdy si ji nedali. „Nezapomeňte ale vybírat moudře, to znamená nízkokalorické polévky na bázi vývaru. Dávejte pozor na polévky například se smetanou, které by naopak mohly příjem kalorií zvýšit,“ shrnula Julie Flood, jež se na výzkumu podílela.

Polévka také navozuje psychickou pohodu. Nejen tím, že nás po zimní procházce příjemně prohřeje – může být také připomínkou láskyplné péče rodičů či prarodičů.

Experimenty prokázaly, že po konzumaci teplého jídla máme lepší náladu a díváme se na svět pozitivněji.

Čtěte také

Infarkt myokardu

Čtěte také

Infarkt u žen se projevuje jinak. Pozor na bolest zubů nebo pálení žáhy

Na nic nečekat a hurá do toho!

Pokud bychom chtěli z polévky udělat ještě zdravější pokrm, můžeme si pohrát s ochucovadly. Jedním z nich je u nás stále populárnější miso pasta. Vyrábí se ze sójových bobů: ty se uvaří, smíchají s mořskou solí, naočkují se kulturou houby kódži a nechají se několik měsíců až let pomalu kvasit. „Japonci by za ni měli dostat Nobelovu cenu, protože je velmi chytrým nutričním doplňkem v mnoha ohledech. Považuji ji za doslova zázračnou ingredienci pro udržování rovnováhy v těle,“ tvrdí Nicole Lukášková a vypočítává její léčivé účinky: je bohatým zdrojem enzymů, obsahuje velké množství minerálů, podporuje trávení, povzbuzuje životní sílu, zlepšuje kvalitu krve (je blahodárná při anémii, nedostatečném prokrvování a syndromu studených končetin), skvěle vyrovnává nízký tlak, podporuje zdravou funkci srdce, má schopnost na sebe vázat radioaktivní látky a těžké kovy a neutralizuje účinky znečištěného životního prostředí…

Čtěte také

Šumivé koule do koupele

Čtěte také

Domácí kosmetika: Jak vyrobit šumivky do koupele, krémy, ale i oční stíny

Do masových vývarů přidává Nicole Lukášková kořen Astragalus membranaceus (kozinec blanitý): „Kromě jiného je výborným lékem proti virovým onemocněním.“ Sama má ráda řídké zeleninové polévky s miso pastou. „Takové si ráda dávám jak před hlavním jídlem, tak k snídani v rámci očistného dne. Zvlášť teď v chladném období jsou velmi vhodné,“ nabádá.

Také Jana Králiková jí polévky od podzimu do jara pravidelně. „I namísto hlavního chodu a klidně po celý den. Je to totiž rychlé a nenáročné jídlo na přípravu, skvěle chutná, dobře vypadá, a je navíc často i z hlediska výživy komplexní,“ objasňuje s tím, že nejraději má „kotlíky“ plné zeleniny, luštěnin, případně masa, nebo husté krémy, do kterých člověk rozmixuje, co mu přijde pod ruku. „Navrch můžete navíc nasypat různě ochucená nebo opečená semínka, restovanou hlívu, přidat kopeček zakysané smetany… Taková vydatná, hravá a jednoduchá jídla mě v zimě baví asi nejvíc,“ doplňuje.

Čtěte také

Alkohol

Čtěte také

Alkohol: Jedna z největších evolučních výhod lidstva a tajemství Hemingwaye

Oblíbená „koprovka“ Nicole Lukáškové

(z kuchařky Snídaně pro celodenní pohodu) 

Doba přípravy: 25 minut

Suroviny na 4 porce: 

  • 10 sušených houbiček shitake 
  • 1 lžíce přepuštěného másla (ghí) 
  • 1 cibule
  • 2 kořenové petržele 
  • sůl 
  • 2 bobkové listy 
  • zeleninový vývar nebo voda
  • 2 lžíce čerstvého kopru 
  • ume ocet na dochucení

Postup:

  1. Sušené houby namočíme večer předem do hrnečku s vodou.
  2. V hrnci rozehřejeme ghí a orestujeme na něm cibuli pokrájenou na kostičky. Přidáme na tenké plátky pokrájenou petržel.
  3. . Po krátkém restování podlijeme hrnkem s máčecí vodou a houbičkami, osolíme, přidáme bobkové listy a cca 2 hrnky vývaru či vody. Vaříme asi 15 minut. Z polévky vyjmeme houbičky a bobkové listy a projedeme ji tyčovým mixérem dohladka. Do polévky nasekáme najemno kopr, vrátíme do ní houbičky a dochutíme ume octem.

Tip na obměnu:

  • Kopr můžeme nahradit lžící kvašeného zelí (můžeme jím polévku jen nazdobit nebo ho v ní rozmixovat) nebo skvělou antibakteriální a antivirovou pochoutkou – křenem. Křenová polévka je pak naší dávkou přírodního antibiotika. Pozor, křen přidáme do polévky až v závěru po vypnutí plamene. Tepelnou úpravou totiž přichází o všechny své skvělé léčivé účinky, přestože stále štípe.

 ZDROJ: časopis Vlasta, www.zasadnezdrave.cz

Čtěte také

Jídlo z popelnice

Čtěte také

Menu zítřka: Zbytky, králičí uši nebo chipsy z rybích hlav

Čtěte také

Žena s dětmi

Čtěte také

Byla jsem na děti sama, novou rodinu jsme získali díky ženatému školníkovi

Čtěte také

Pet lahev

Čtěte také

Rychlý manuál pro zdravou planetu: Vyměňte zatavené fólie a pozor na pití