Když zůstaneme u rčení, jedno zní: Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. To je dobré mít na paměti, nemyslet si, že nás se choroby a nejrůznější zdravotní trable týkat nemohou. A protože se také tvrdí, kdo je připraven, není překvapen, je užitečné vědět, co nám v jakém věku hrozí, co sledovat a co raději hned zkonzultovat s lékařem.

20 let: Špatné držení těla se dá ještě napravit

V čerstvé dospělosti asi nikdo moc na doktory nemyslí, vždyť je celý život před námi. Je pravda, že dvacetiletým hrozí nejméně zdravotních potíží, nicméně právě v tomto věku má prevence velký vliv na zdraví v budoucnu. To znamená, že bychom neměli opomíjet zdravý životní styl zahrnující vyvážený jídelníček a dostatek pohybu, stejně tak ochranu před slunečním zářením. Nevyplácí se zapomínat na duševní hygienu – workoholismus a nedostatek odpočinku si časem vybere svou daň.

„Po 20. roku života je stále ještě čas napravit vadné držení těla. Ošklivá skolióza už sice ani při největším úsilí nezmizí, ale přece jen jsme v tomto věku velmi přizpůsobiví a změnit návyky je spíše otázkou měsíců než let,“ říká MUDr. Petra První, praktická lékařka z Radomyšle. Během pandemie covidu začala šířit osvětu nejen ohledně koronaviru, ale i dalších chorob. Na příkladech ze své praxe poukazuje na to, že starat se o své zdraví se vyplatí v každém věku.

„Umět sedět, stát, našlapovat, chodit, běhat a neškodit si zní nejspíš banálně, věřím však, že opak je pravdou. Nevhodné návyky mohou vést k bolestem zad, hlavy, pyróze neboli pálení žáhy i bolestem břicha,“ nabádá jedince na prahu dospělosti a dodává, že podobné potíže nejsou u takto mladých žádnou výjimkou. „Bohužel se k fyzioterapii a přeučování většina z nich nedostane, dokud se problém nestane neúnosným,“ povzdychne si a svěřuje se se svým poznatkem z ordinace: nejlepší držení těla vídá u jezdců na koni a nadšenců, co lezou po stěnách či skalách.

30 let: Cévy už mohou být mnohem starší

I když je 30 let stále mládí, podle Petry První je už čas vzít vážně případnou obezitu a vysoký tlak.

„Často slýchám, jsem mladý, silný, nic mě nebolí – to všechno je nejspíš pravda, ale slyšeli jste už o ‚cévním věku‘? V poslední době ho zdůrazňujeme v rámci strategie zahajování léčby arteriální hypertenze a dyslipidémií (vysoký tlak a cholesterol – pozn. red.),“ říká a vysvětluje, že je-li mladý člověk třeba jen hraničně obézní, má tlak na horní hranici obecně uznávané normy a trochu vyšší cholesterol, navíc je kuřák, jsou jeho cévy asi o 10 let starší než jeho reálný věk. „A ty samozřejmě ‚stárnou‘ – dalo by se říct, že se zanáší – rychleji než zbytek těla, čímž se zvyšuje riziko infarktu nebo mrtvice,“ popisuje. Dobrá zpráva je, že pokud se včas zbavíme rizikových faktorů, stav cév se zlepší a opět omládnou.

Pro jistotu lékařka zdůrazňuje, že pročištění cév za nás neudělá čaj nebo komerční „detox“. „Je to dřina, ale výsledek stojí za to, protože obezita s sebou nese více nepříjemností než jen červená čísla v tabulkách vaskulárního věku,“ dodává.

Ve 30 letech se ale už nemusíme tolik obávat meningokokových infekcí. „Nejvíce se šíří mezi lidmi do 26 let (studentská léta), proto se také doporučuje mladistvé očkovat,“ ozřejmuje mladá lékařka. Jak objasňuje, meningokoky způsobují septické stavy, které se často neobejdou bez následků – někdy jimi jsou ztráty prstů, končetin nebo poruchy hybnosti kvůli postižení mozku. „Nejzákeřnější na tom je velmi rychlý postup infekce – po prvním projevu, kterým bývá jen teplota a krvavé flíčky na kůži, může nastat smrt do 24 hodin,“ připomíná a mezi nemoci, které hrozí hlavně mladým, ještě řadí ty pohlavně přenosné. „Důvody jsou myslím zřejmé,“ usmívá se.

40 let: Je třeba myslet na možnost rakoviny

Ač se čtyřicátníci uklidňují, že jim život teprve začíná, a v dnešní době není neobvyklé, že zakládají rodinu, je už na čase myslet na screeningové programy.

„Od 40 let se začínají častěji objevovat rakoviny, proto u mužů, zvlášť je-li v rodině výskyt rakoviny prostaty, je již vhodné zkontrolovat PSA (specifický prostatický antigen),“ doporučuje Petra První s tím, že sice zatím není národní screeningový program uznávaný pojišťovnami, je však možné, že by mohl začít fungovat už příští rok. Ženy mají od 45 let každé dva roky zdarma mamografické vyšetření prsu kvůli nejčastějšímu druhu rakoviny u něžného pohlaví.

„Kromě toho si ve 40 letech může i člověk bez potíží nechat ‚natočit EKG‘ na úhradu pojišťovnou,“ upozorňuje lékařka, na co máme nárok.

Na druhou stranu po sfouknutí čtyřiceti svíček na dortu si můžeme víceméně oddechnout, že jsme se vyhnuli roztroušené skleróze. Tzv. ereska, nevyléčitelné autoimunitní onemocnění, bývá ve více než 90 procentech případů diagnostikována mezi dvacátým a čtyřicátým rokem.

50 let: Preventivní programy odpovídají největším hrozbám

Po padesátce se významně zvyšuje riziko rakoviny tlustého střeva, také proto pojišťovny hradí program na její včasný záchyt. Všechny tyto programy vlastně kopírují největší zdravotní rizika v konkrétním věku.

„Preventivní programy jsou čím dál tím více v popředí, a proto je od letošního roku spuštěný pilotní ‚screening plic‘ pro kuřáky starší 55 let, kdy se nízkodávkovým CT vyšetřením naskenují plíce pacienta a hledají se drobné zárodky rakoviny,“ informuje dále Petra První a upozorňuje ještě na jednu novinku letošního roku: hrazené očkování proti klíšťové encefalitidě pro všechny nad 50 let.

„Zhruba každé třetí klíště je přenašečem některé nemoci a proti klíšťovce není specifický lék, proto je nejlepší jí předcházet,“ šíří osvětu praktická lékařka.

60+ let: Očkování předchází vážným problémům

Za základ prevence po 60. narozeninách považuje Petra První nadále předcházení infekčním onemocněním. „Kromě pravidelných kontrol a snahy o co nejlepší léčbu kardiovaskulárních onemocnění a diabetu, kterým se v tomto věku vyhne málokdo, je výhodné mít připravenou imunitu na nejčastější infekce – chřipku, covid a pneumokokové zápaly plic,“ shrnuje a vyzdvihuje především pneumokoky, které sice nedělají každoroční epidemie, ale vysoké riziko nákazy je v hromadné dopravě nebo ve zdravotnických zařízeních, kde infekce člověku, který přišel původně třeba na výměnu kloubu, může značně prodloužit pobyt v nemocnici, připravit ho o svaly i ohrozit na životě. „Přitom se všem zmíněným dá předejít očkováním, které navíc v tomto věku hradí pojišťovny,“ nabádá ke zvážení vakcinace.

Obezita je viník číslo jedna

Ačkoli máme všichni nárok na preventivní prohlídku u praktického lékaře každé dva roky, využívá této možnosti pouhá třetina z nás. Přitom tento interval dává velkou šanci odhalit případný problém hned v zárodku.

Nemůžeme totiž stoprocentně spoléhat na to, že nám zdravotní komplikace zatím nehrozí. V dnešní době je čím dál častější, že se nemoci dříve spojované se seniorským věkem objeví u mnohem mladších jedinců. Například americký server FoxNews přinesl přehled chorob, které někdy propuknou o několik dekád dříve: jedná se zejména o mrtvici (klidně může postihnout dvacátníka a před pár dny vzbudil rozruch na sociálních sítích případ dvouleté holčičky), rakovinu prsu (výjimkou nejsou ani -náctileté pacientky), osteoporózu (trpí jí už padesátníci), Alzheimerovu chorobu (diagnostikovat se může i ve 40 letech) či melanomy (najdou se i u dospívajících) a cukrovku druhého typu (pacienty jsou i děti). Příčinu vidí lékaři většinou v nezdravém životním stylu.

„Věřím, že na vině jsou hned dva faktory. Jednak zmiňovaný životní styl, jednak naše skvělé zdravotnictví. A teď to myslím vážně – ať si říká kdo chce, co chce, naše zdravotnictví je na výborné úrovni a velmi dostupné každému.

Tím pádem je spousta nemocí odhalena, zatímco dříve by na ně nikdo ani nepomyslel,“ formuluje svůj pohled Petra První, která upozorňuje na to, že je u nás obezita třikrát častější, než byla před pětatřiceti lety. „I člověk plnějších tvarů může být zdravý, má-li jeho tělo dostatek svalové hmoty,“ doplňuje a vypráví o tom, že půl roku pobývala v Belgii, kde doslova každý jezdí na kole. Na tamní populaci je podle ní vidět, že je v podstatně lepší fyzické kondici. „Po návratu jsem byla v menším kulturním šoku – jako národ jsme tlustí, postáváme ve frontách shrbení a s vyvalenými bříšky. Vidíme to u všech okolo, a tak ani nevnímáme, že to možná normální být nemá,“ dává podnět k zamyšlení.

Kdepak geny, spíš nápodoba!

Obávaná rakovina se někdy nevyhne ani dětem. Jak říká Petra První, čím jsme starší, tím jsou sice rakoviny častější, ale zpravidla platí i to, že čím je člověk, u kterého se rakovina projeví, mladší a silnější, tím agresivněji a rychleji postupuje. „Naštěstí se u mladých lidí většinou neschová za projevy jiných nemocí, jak tomu bývá v pozdějším věku, a přichází se na ni včas,“ dává další důvod pro to, nemávnout v jakémkoli věku nad sebemenší zdravotní potíží rukou a raději zajít k lékaři.

Neexistuje totiž věk, od kterého bychom se už opravdu řádně měli o své zdraví starat. Správná péče o zdraví začíná hned po narození. „Jak rodiče uhlídají své dítě v prvních letech, je klíčové, už u kojenců vznikají stranové nerovnováhy. Když budou rodiče mimčo chovat opřené o stále stejné rameno, začne tu stranu pro otočení hlavy preferovat. Budou-li ho za ručičky přidržovat ve stoji, když na to ještě nebude mít dostatečně silné stabilizátory páteře, protože ‚v tomhle věku už sousedův Honzík chodil‘, nevznikne stereotyp stoje a chůze správně,“ vysvětluje praktická lékařka.

Vyvrací také častou domněnku, nebo spíš výmluvu, že když jsou oba rodiče obézní, když mámu bolela bedra už od třicítky atp., tak to máme v genech a nic se s tím nedá dělat.

„Nesouhlasím. Děti jsou úžasně přizpůsobivá stvoření. Od raného věku pasivně vnímáme, jak máma stojí u plotny s jednou nohou propnutou, kříží nohy pokaždé, když si sedne, že táta chodí s vybočenými špičkami od těla, jak se hrbí nad talířem u jídla, a také, co na tom talíři a v ledničce je. Tvoříme si normu, kterou pasivně kopírujeme. Vadné držení těla, řešení krizových situací a složení jídelníčku do toho patří,“ vysvětluje, že za vším nemusí stát vždy jen genetika.

K doktorovi nejdu, ještě by mi něco našel

Častým odůvodněním, proč nechodíme na pravidelné kontroly k lékaři, bývá: jsem přece zdravý, a když půjdu k doktorovi, ten mi jistojistě něco najde. Své o tom ví i Petra První.

„Hned se mi vybavuje jeden pacient, kterému jsem odhalila arytmii a on je od té doby smutný, že kdyby za mnou nepřišel, byl by zdravý. Já to vidím jinak – kdyby ke mně nepřišel, mohl by teď být ochrnutý, nebo mrtvý.“

Při preventivní prohlídce se podle svých slov snaží, aby se o sobě každý něco dozvěděl, i kdyby to mělo být jen upozornění na přetížené šíjové svalstvo a diskuse nad špatnou technikou sedu při učení, nebo často vídané oslabené a vbočené kotníky.

„Pokud někdo nechce jít na prevenci, neb je zdráv, nemá se přece čeho obávat. Myslím, že ale častěji půjde o výmluvu a nezájem se svému tělu lépe věnovat (to totiž stojí čas a peníze) nebo strach z nepříjemné zprávy,“ říká praktická lékařka, která se vždy snaží to špatné podat co nejšetrněji, a přitom realisticky bez ulehčování situace.

A co je podle ní nejlepší prevence? „Po celý život je to chůze. Ideálně v přírodě, bez mobilu v ruce a tašky přes jedno rameno. Hýbejte se, dokud můžete, i kdyby to mělo trochu bolet. Jakmile se člověk ‚rozleží‘, začnou se většinou bolístky jenom kupit.“

Víte, že…

  • ...do 50 let věku jepravděpodobnost, že se český muž nedožije příštích narozenin, menší než desetina procenta, a do 70 let menší než jedno procento? U žen jsou obě hranice ještě o pět let vyšší.
  • …rozdíl mezi chronologickým a biologickým věkem může být až 20 let? Biologický věk nejvíc ovlivňuje náš životní styl.
  • …Světový den zraku připadá na druhý čtvrtek v říjnu?

ZDROJ: časopis Květy, https://mudrprvni.cz/

Související články